sobota 16. prosince 2017

Můj oddaný nebude nikdy zničen


Ve společnosti vaišnavů, a zvláště pokročilých vaišnavů, jsme pozvednuti nad rámec našich obvyklých omezení, kdy se držíme svých hmotných jistot. Zdráháme se udělat velký skok kupředu v duchovním životě, že nás Krišna chytí v našem pádu, že se o nás Krišna postará, že Krišna svého oddaného vždy ochrání.

Někteří oddaní však umírají a ne vždy pěkným způsobem. Kde byl v tu chvíli Krišna? On ho neochránil? On některé oddané chrání a jiné ne? Závisí to na stupni našeho vědomí Krišny? Chrání Krišna jen ty velmi pokročilé oddané?

V Bhagavad-gítě 9.31 Krišna říká: "Na me bhaktah pranasyati. Můj oddaný nebude nikdy zničen!" Ale co to znamená? Znamená to přesně to, co Krišna říká: "Můj oddaný nebude nikdy zničen!" O tom není pochyb, pokud to chápeme v širším smyslu. Znamená to, že tělo Krišna může nebo nemusí ochránit, ale zcela jistě zabezpečí místo, kam půjde duše. Bez pochyby! To je naprosto jisté.

Pokud ještě náš čas či naše poslání v tomto světě nebyly naplněny, Krišna může ochránit naše tělo. Sám jsem mnohokrát vyvázl z nesmírně nebezpečných situací, a nebylo pochyb o tom, že do nich Krišna zasáhl. Jinak bych v žádném případě nemohl přežít.

To však v konečném smyslu není významem "Na me bhaktah pranasyati." To znamená, že oddaný přijde blíž a blíž ke Krišnovi, a když jsme již udělali kroky Krišnovým směrem, Krišna jistě ochrání naši oddanou službu. Krišna ochrání naši oddanou službu! Proto není důvod ke strachu. My jen přijmeme útočiště u oddané služby a ostatní věci přijdou a odejdou. Mohou přijít a odejít nějaké těžkosti, ale to nás nevyvede z konceptu. Naše oddaná služba bude pokračovat a pokračovat, a ve společnosti oddaných budeme znovu a znovu pozvednuti.

(Kadamba Kánana Svámí, duben 2011, Durban, Jižní Afrika, přednáška)

Původní text v angličtině zde.

středa 13. prosince 2017

Oddaná služba je přirozená činnost


Oddaná služba je tak mocná, že bude mít vždycky efekt. Proto oddaná služba postupně převezme naše životy - o tom není pochyb. Nemusíme mít obavy, že tenhle proces bude pro někoho fungovat a pro jiného ne, nebo že JÁ budu ta výjimka, a pro MĚ to fungovat nebude!

Ne, oddaná služba funguje vždycky. Jakmile se někdo tak či onak spojí s oddanou službou, tak bude očištěn. Šríla Prabhupáda si byl velice jistý oddanou službou a byl připraven oslovit kohokoli a každého. Nepřemýšlel, jestli někdo je nebo není kvalifikovaný sloužit, protože měl silnou víru, že budou očištěni.

Když si myslíme, že se nemůžeme vypořádat s našimi výzvami, je to vlivem iluzorní energie. Někdo může mít ve svém horoskopu Ráhua a věřit, že Ráhu je silnější než cokoli jiného! To je nesmysl. Materiální kritéria nemají s bhakti nic společného.

Poznání může zvýšit naši dychtivost v oddané službě. Čím více poznání získáme o síle Svatého jména a o účinnosti oddané služby, tím dychtivěji ji budeme vykonávat, a tím nadšeněji z ní budeme mít prospěch, protože zjistíme, že je to možné.

Je tu tendence myslet si: "Věřím ve vědomí Krišny, věřím v bhakti jógu, věřím, že je to pravda, ale nevěřím sám v sebe. Znám své limity. Snažil jsem se následovat čtyři regulativní principy, ale nezvládal jsem to; je to pro mě příliš těžké!"

Toto je jemná forma nevíry a naprostého nepochopení, o co jde. V počátečních stádiích vědomí Krišny možná nejsme schopni následovat čtyři regulativní principy. To nevadí, ALE snažíme se stále dál. Prabhupáda často říkal: "Nezdar je pilířem úspěchu! Stejně jako je pro dítě přirozené chodit - vyžaduje to jisté úsilí a na začátku dítě bude znovu a znovu padat, ale jednoho dne začne chodit!"

Stejným způsobem můžeme mít na začátku potíže, nemusíme být schopní následovat všechno, ale přesto si musíme i nadále být vědomí Krišny!

(Kadamba Kánana Svámí, srpen 2010, Nový Rádhá Kund, Švédsko, přednáška)

Původní text v angličtině zde.

pondělí 11. prosince 2017

Velké osobnosti inspirují


Gajendra (slon ve Šrímad Bhágavatamu, kapitole 8) pochopil, že tento hmotný svět nemá sám o sobě žádnou hodnotu. Může tu být tolik požitku, ale jakou má cenu, když je veškerý požitek dočasný a nemůže nikdy naplnit duši? Nikdy ho není dost, ať je sebelepší.

Gajendra tuto věc dokonale chápal, a tudíž se zajímal o duchovní svět, o návrat zpátky k Bohu. Proto se Gajendra dostal do Šrímad Bhágavatamu, který povětšinou není knihou popisující život zvířat, ale Gajendra se stal vzorem, osobností, u níž přijímáme útočiště a z jejíhož příkladu čerpáme inspiraci.

O tom je duchovní život - musíme přijmout útočiště u příkladných osobností; takhle fungujeme. Sami svou vlastní silou toho mnoho nedokážeme. Musíme proto přijmout útočiště u druhých, kteří dělají větší věci než my, neboť nám to dává sílu a inspiraci. To je velmi důležitý princip v duchovním životě.

Šrímad Bhágavatam nám podává množství příkladů velkých osobností, které se rozhodly pro Krišnu - za náročných okolností opustily hmotné jistoty a zkrátka si vybraly Krišnu. Taková je i naše situace, jelikož v konečném smyslu je tento hmotný svět sférou smrti, a proto je každý v tomto hmotném světě v nebezpečném postavení. Z tohoto důvodu si také musíme vybrat Krišnu.

(Kadamba Kánana Svámí, 18. září 2012, Kapské Město, Jižní Afrika, přednáška ze Šrímad Bhágavatamu)

Původní text v angličtině zde.

sobota 9. prosince 2017

Říci ANO oddané službě


Každý den si připomínáme Krišnovy věčné činnosti, neboť víme, že zaujmou naši mysl. Zároveň se snažíme přemoci svou mysl a říci ANO oddané službě, třebaže mysl někdy chce říci NE. Taková je povaha podmíněné mysli. Kdykoli je příležitost k oddané službě, mysl si říká: "Jak z toho mohu utéci? Jak se tomu mohu vyhnout? Jak mohu najít nějakou výmluvu?"

My tedy musíme mysl přemoci, udělat pravidlo z říkání ANO oddané službě a dělat zkrátka věci dobrovolně, přestože mysl říká NE. A díky našemu naslouchání a zpívání mysl postupně řekne: "Ve skutečnosti je ta oddaná služba docela pěkná..."

Takže postupně nás duchovní život zaujme a uděláme velký pokrok. Nebude to ale tak snadné; nepřijde to automaticky a samozřejmě, nebude to tak, že se jednoho dne uprostřed svého vzdorování a neochoty jen tak ráno probudíme plni chuti a řekneme: "Ach, já chci opravdu sloužit Krišnovi!"

Ne, je to otázka naslouchání o Krišnovi, zpívání Svatého jména, sloužení Krišnovi a oddaným, přemožení mysli, a poté začne mít služba postupně převahu, až se naše zaměření posune a prioritou se stane Krišna!

(Kadamba Kánana Svámí, 18. září 2012, Kapské Město, Jižní Afrika, přednáška)

Původní text v angličtině zde.

úterý 5. prosince 2017

Svobodný život


Měli bychom si uvědomovat, proč je vědomí Krišny nejlepší. Musíme být naprosto přesvědčeni, že je náš život mnohem lepší než život neoddaných.

Následujeme čtyři regulativní principy - regulativní principy svobody. Zatímco je zbytek světa zapleten v hříšných činnostech, které vytvářejí síť reakcí vedoucích ke smrti, my jsme svobodní.

Všechny naše devocionální činnosti nás stále více osvobozují od utrpení, zatímco materialistu každá jeho činnost stahuje stále níž. Začíná to od samého rána, jakmile materialista otevře oči: trocha kávy, pár cigaret, nějaké ty nepoživatelné věci... zkrátka jedna hříšná činnost za druhou, celý den!

Každý den materialista hromadí víc a více karmy, zatímco oddaný každý den více karmy spálí. Takto se oddaný vymaňuje z temnoty hříšných reakcí.

(Kadamba Kánana Svámí, červen 2011, Helsinky, Finsko, přednáška)

Původní text v angličtině zde.

pondělí 4. prosince 2017

Pravé přátelství


Mám rád jednu divadelní hru německých oddaných. Je tam manželka, která žehlí nekonečné hromady dhótí. Má kolem hlavy omotaný hadr a vypadá naprosto nepřitažlivě. (smích) Takhle to je po svatbě. Před svatbou takhle nikdy nevypadají, ale po svatbě ano. (smích) Takže žehlí nekonečné hromady prádla. On sedí před televizí a sleduje fotbal.

Ona lamentuje: "A já si myslela, že mě tenhle vysvobodí!"

A on na to: "Zmlkni, zmlkni. Neslyším komentátora. Kde je moje kafe?"

Ona mu přinese jeho kávu s výrazem říkajícím: "Tady máš svou intoxikaci, ty ubožáku."

On ten výraz vidí a pronese: "Podívej, víš, já nejsem o nic méně Krišna vědomý. Dokážu ti to. Víš co, káva je černá - Krišna. Mléko je bílé - Rádhárání. A když to zamícháš - Gauránga!"

Dobrá, je to jen divadelní hra, ale má v sobě realistický element. Co můžeme říct, takové věci se v životě stávají. V konečném smyslu tyto vztahy budou fungovat pouze, pokud se z partnerů stanou přátelé a společně se zaměstnají ve vědomí Krišny. Když je po všem, tak přátelství je to, co z toho skutečně získáte.

Pravé přátelství znamená dávat někomu druhému něco opravdu prospěšného. Víte, já měl dříve špatné přátele, kteří si ťukali sklenicemi a říkali: "Na zdraví! Jdem do toho!" A víte kam jdete? Do pekla! (smích) Nikdo nechce jít do pekla sám, tak pojďme společně! Tohle není přátelství.

Přátelství znamená dávat druhým něco prospěšného, a proto si navzájem pomáhejme být oddanými. O tom to celé je. Pomáhejme druhým být oddanými. Nikdo nemůže být oddaný sám nebo sama od sebe.

(Kadamba Kánana Svámí, 28. května 2017, Festival Svatého jména, Slovinsko, přednáška ze Šrímad Bhágavatamu 6.2.7)

Původní text v angličtině zde.

pátek 1. prosince 2017

Láska vs. chtíč


Otázka: Můžete definovat chtíč?

Pokud sloužíme svým vlastním smyslům, pak se tomu říká chtíč, ale když sloužíme smyslům Krišny, pak je to nazýváno láskou. Láska je tedy o dávání a o uspokojování druhých, a chtíč je o uspokojování nás samotných.

Když jsme ve středu každé situace, jsme-li středem vesmíru, jsme tou hlavní osobou a všechno musí být pro naše potěšení, a pokud nás někdo netěší, tak to způsobí naše rozrušení - tohle všechno je chtíč.

Jestliže se však snažíme těšit druhé - pokud jsou ostatní důležitější a my se snažíme jednat takovým způsobem, abychom je potěšili a učinili šťastnými, tak jsme osvobozeni od chtíče. Jakmile si myslíme, že ostatní jsou tu od toho, aby potěšili nás, tak jsme chtiví. A z této úrovně chtíče pochází silnější chtíč, a pak si chceme užívat na tělesné úrovni. Proto musíme sloužit Krišnovým smyslům a Jeho oddaným. Všichni jsou oddaní Krišny, jen to někteří vědí a jiní ne.

(Kadamba Kánana Svámí, srpen 2010, Chorvatsko, přednáška)

Původní text v angličtině zde.