pátek 18. srpna 2017

“Nejdříve mě chytni a pak se pustím…“

Jsme ustaraní, velice se bojíme. Někdy abych odlehčil nedělní hostinu, dělám pro publikum krátké divadelní představení. A dnes ho udělám znovu, ačkoli pro někoho není možná úplně nové, i tak ho předvedu. Během toho budu stát na vjásasanu. – Nepotřebuji žádné partnery Gauro, budu hrát sám. (smích)

(Maharáj stojí na vjásasanu) (smích)

Takže teče střecha. Ten můj dům není moc dobrý, co dělat! Tak jsem se konečně rozhodl to dnes opravit. Stojím tu na střeše. Dokonce i nad stromy (Tulasí déví). Je to tedy celkem vysoko. Je tu dost vody v ucpaném okapu (Mahárájův pohár vody), takže bude lepší si dávat pozor! (smích) Tak tady na střeše pracuji. A právě když jsem při práci... (Maháráj pozvedne hlas) náhle mi klouže noha a padám ze střechy... Jak jsem padal, podařilo se mi ještě zachytit se jejího okraje...! Ó Bože! Zachráněn! Óhhh! Zachráněn!

Snažím sevytáhnout se z toho okraje střechy nahoru... ale, však víte, díky všemu tomu mahá prasádam (smích)... a taky nedostatku cvičení, to není jednoduché (Maháráj se pokouší chytit se stropu). Pokouším se dostat nohu za okraj, ale naneštěstí tu zase visím, nepodařilo se mi to. A následně to začne přicházet... Jak dlouho tu jen mohu viset! Jak dlouho, jak dlouho jen mohu viset na okraji té střechy! Potím se. Modlím se. „Bože, Bože, ó Bože, prosím pomoz mi.“

(Maharáj hraje dvojroli: muž visící na okraji střechy a Bůh)

Hlas z pozadí: „Potřebujete pomoci?“
Muž: „Kdo jsi?“
Bůh: „Jsem Bůh!“
Muž: „Ó Bože, prosím pomoz mi, prosím, pomoz mi!“
Bůh: „Bez problému, jen se pusť střechy, a já tě chytím.“
Muž: „Uff... a nemohl bys mne nejdříve chytit? A já se pustím až potom...“

(Smích)

Děkuji Vám.

(Potlesk)

Ano, tento bod: „Nemohl bys mne nejdříve chytit? Potom se pustím,“ to je skutečná mentalita. „Ano, ano, odevzdám se. Ale nejdříve mi všechno dej – všechnu milost, všechen nektar a já se potom pustím – slibuji Ti to.“ Ne, Krišna říká: „Nejdříve se pusť. Pusť se nejdřív a já tě potom chytnu.“ To je riskantní, že? Náš problém je, že říkáme: „Hmm, dobrá... to je v pořádku. Visíme tam, díváme se, kolik metrů to asi je. Co když mě nechytí? Pak to bude tvrdý dopad.“ A takto váháme, vždy jsme nerozhodní. Ale jsou tu áčárjové, je tu duchovní učitel a všichni velcí oddaní, kteří nám dávají odvahu. Vidíme, že ukázali tolik mimořádné víry, tolik kuráže, takové odhodlání, odkud ho mají? Kde ho získali? Hledíme na svaté osoby, protože skrze svaté osoby dostáváme sami odvahu a rozhodnost. Sami jí nezískáme. Proto osamocen v duchovním životě, člověk moc daleko nedojde. Musíme mahājano yena gataḥ sa panthāḥ [Cc. Madhya 17.186], musíme následovat ve šlépějích Mahájanů. To je ta cesta, to je ten proces.

(Krátká divadelní hra Jeho Svátosti Kadamba Kánana Svámího na nedělní hostině v Pretorii, Jižní Africe, 20. září 2009)

Původní text v angličtině zde.

pondělí 14. srpna 2017

Musí tu být chuť

Dokud nebudeme mít chuť, nebudeme schopni odolat máji,
o tom není pochyb. Není možné pouze racionálním pochopením máji odolat, mája nás dostane. Není dostatečné být filozofem a jen velice dobře vědět, že tato hmotná energie je zde jednoduše jako opatření, abychom byli testováni, a že jsme ve skutečnosti ovládáni májou, která vidí, jak moc jsme odhodláni do oddané služby Pánu.

Můžeme to vše vědět, ale když mája přijde, poklesneme... Dokud nebudeme mít chuť. Nemusíme poklesnout okamžitě, ale časem poklesneme, pokud nebudeme mít chuť. Je nutné mít chuť. Co nám brání od chuti v duchovním životě je nečistota v srdci. Jestliže není v duchovním životě žádná chuť, znamená to že potřebujeme více očištění. Měli bychom více dychtit po očištění. Měli bychom více oceňovat očišťující faktory v procesu a neměli bychom je považovat tak moc za samozřejmé. Svaté jméno, Šrímad Bhágavatam...

Jeho Svatost Kadamba Kánana Svámí, únor 2003

sobota 12. srpna 2017

Lotos milosti Pána

V sankírtanovém hnutí Šrí Čaitanji Maháprabhua je nyní plně se otevírající lotos.

śreyaḥ-kairava-candrikā-vitaraṇaḿ vidyā-vadhū-juvenal
(Šikšáštaka, verš 1)

V prvním verši Šikšáštaky je několik překladů. Jeden říká něco o požehnání měsíce a jiný o lotosu, který se otevírá. V komentářích áčárjů je řečeno, že ve skutečnosti je zde bílý lotos, jenže se neotvírá během dne, ale v noci za měsíčního svitu. Což znamená, že se lotos plně otevře v noci kali-jugy, v nejtemnější noci. Lotos milosti Pána bude plně otevřen.

Takže takto sampradája nese transcendentální poznání z jednoho duchovního učitele na dalšího. Někdy zůstává poznání trošku skryto a lotos je více zavřený, ale když přijde Sám Pán, pak je lotos plně otevřen! Tímto způsobem můžeme pochopit, že nyní je jednodušší překonat iluzorní energii než to kdy bylo.

Šrímad Bhágavatam 8.5.13, 19. února 2013, Londýn, Anglie

Původní text v angličtině zde.

čtvrtek 10. srpna 2017

Mysl není oddaná

Je řečeno, že mysl je sídlem našich smyslů. A je rovněž řečeno, že mysl není oddaná. To je ten problém! My můžeme být oddaní, ale mysl není. Takže neustále žijeme s neoddanou. A tahle neoddaná se pořád nechce odevzdat, takže jí každý den musíme kázat. A když jí kážete opravdu pěkně...

"No tak dobře... Mysli, opravdu musíš vstávat..."
"Ne, mně se nechce."
"Ale ano mysli, udělej to, je to dobré."
"Ale no tak, buď realista - uprostřed noci? Škodí to zdraví! Ne ne, já vstávat nebudu."
"Poslouchej mysli, poslouchej - je to duchovní, požehnané, pochází to od Nárady Muniho, Prabhupády a všichni ostatní to doporučují, tak pojď, vyskoč z té postele!"
áá, tak dobře, když vytáhneš tohle všechno, ale není to fér, ale tak jo, ale nebudeme se sprchovat studenou vodou, jo? To nepřichází v úvahu..."
"Dobře, tak trochu teplé vody..."
"Ještě trochu teplé vody, prosím..."
"Mysli, vylez z té sprchy! Probuď se, mysli!"
"No bylo to tu dost dobrý..."

Takže takto musíme pořád kázat naší mysli, na každém kroku naší cesty ji znovu přesvědčit, proč si být vědomi Krišny.
Mysl říká: "Proč bych měla být oddaná? Celý svět mi leží u nohou a nevidím důvod. To je ubohé!"
"Ale není, nebuď tak depresivní!"
"Je tu tolik dobrých věcí," říká nám mysl.
A zase musíme odrážet útok pomocí logiky a argumentů a jenom tehdy, když mysl přesvědčíme, tak se znovu odevzdá, takže je jako nový oddaný, kterému musíme neustále kázat, pořád. A jakmile s tím kázáním přestanete, tak jde okamžitě přímo do máji, pokaždé. A dokonce i během toho, co jí kážete, jde za májou. Takže to není jednoduché.

Někdy nezbývá jiná možnost, než vzít kus provazu, svázat mysl a umlčet ji - dát jí něco přes pusu, hodit ji dozadu do auta a jen jet, jdeme zpívat Hare Krišna. Mezitím vzadu kope a hází sebou a my se jenom soustředíme a zpíváme Hare Krišna Hare Krišna Krišna Krišna Hare Hare... mysl skučí... Hare Krišna Hare Krišna...

Nějakým způsobem musíme přemoci naši mysl. To je ta obtížná část. Ale jakmile jednou začneme s usměrněným procesem každodenního vstávání, vykonáváním něčeho každý den, povaha mysli je taková, že po krátké době se připoutá k čemukoli, nezáleží na tom, k čemu, na tom nezáleží. Po nějaké době... na začátku to může být hrozné... ale říká se, že je to získaná chuť. Takže stačí pokračovat a po nějaké době už to není tak špatné - něco na tom je. Po určité době už s tím mysl nechce přestat. Taková je povaha mysli. Takže jakmile si jednou mysl dobře zvykne každý den brzy ráno vykonávat duchovní činnosti, tak pokud to jeden den chybí, mysl se cítí divně. "Něco je dneska podivné, necítím se dnes dobře, cítím, že něco chybí..." Potom mysl tedy začne fungovat obráceně. Je to takto jednoduché. Mayy āsakta-manāḥ pārtha yogaḿ yuñjan mad-āśrayaḥ asaḿśayaḿ samagraḿ māḿ yathā jñāsyasi tac chṛṇu (BG 7.1) Pouhým nasloucháním o Krišnovi k němu vyvineme připoutanost. Naše mysl se postupně připoutá. To je síla mysli, ačkoli na začátku se to té samé mysli zdá vše jako odříkání. Zvykneme si na cokoli, co nějakou dobu děláme.

Přeložila bhn. Kristina

Celá přednáška ke stažení zde.
(angličtina, formát mp3, velikost 13MB)

úterý 8. srpna 2017

Neustálé zpívání

Zdůraznil jsem důležitost naslouchání a otázka zní: „Je vůbec přínosné naslouchat i ve spánku?“

Ano, je! Jsou oddaní, kteří to praktikují. Nechávají velice potichu hrát nahrávku. Někteří ji pouštějí dokonce i dost nahlas, zatímco spí. Takže ano, pokud se cítíte inspirovaní, můžete to tak dělat – nechat hrát kírtan nebo něco jiného jemně na pozadí.

Osobně to moc nemám rád. Mám lehký spánek a nespím moc dobře. Dokonce, i když něco hraje velice jemně, stále se budím, takže to nedělám. Avšak ano, někteří oddaní to praktikují. Takže máte možnost naslouchat, co nejvíce je to možné. Tak jděte do toho!

Přednáška ŠB 2.2.36, 29. září 2013, Melbourne, Australia

Původní článek v angličtině zde.

neděle 6. srpna 2017

Můžeš zahodit tu sušenku?!


Mladík se ptá: Co myslíte tím „vyšší chuť“?


Je to jako když jsi hladový a máš v ruce malou sušenku a já ti říkám, abys jí zahodil. Řekneš: „No počkej, to je moje sušenka a já mám hlad. Nezahodím ji. Zmiz!“

Ale když k tobě přijdu s velkým talířem jakéhokoliv tvého oblíbeného jídla, atraktivním a lahodným a všechno, co ti řeknu, je: „Dám ti toto vše, ale musíš zahodit tu sušenku.“ Uděláš to?

Ano, jistě, protože tam je vyšší chuť. Je zde chuť sušenky, ale je zde více chuti v padesáti jiných druzích dobře připravených věcí. Takže je zde chuť hmotného požitku, je zde chuť cigarety... Já jsem kouřil a ta chuť tam je. V čemkoliv je chuť - vyjmenuj něco z hmotného světa a je v tom chuť. Ale ta chuť není příliš uspokojivá. Je však propagována jako uspokojující. Propagují, že když kouříš cigaretu, je to tak jemné, tak uspokojivé, ale to je lež! A více než jen to, je to destruktivní, škodlivé. Takže kvůli spokojenosti dostáváme maličkou, malou chuť, která není uspokojující. Vykouříš jednu, zahodíš ji, vytáhneš další, a tak si v tu stejnou chvíli sami ubližujeme.

Vyšší chuť znamená chuť nad rámcem těchto dočasných věcí, které jsou zaprvé dočasné, za druhé nevděčné a za třetí působí problémy! Když dojdeme na duchovní úroveň, je tam chuť, která je prostá potíží, přirozená, stálá a která je trvale radostná.

Jeho Svatost Jayadvaita Svámí, říjen 2007

Původní text v angličtině zde.

pátek 4. srpna 2017

Ryzí oceňování

Čím více věční společníci Krišny rozvíjí svou lásku k Němu, tím více ji také rozvíjí ke všem těm, kdo Mu s láskou slouží. Není to tedy tak, že se někdo dívá závistivě na svého souseda. Ne, je zde velmi hluboké a ryzí ocenění, které je založeno na službě, protože každý může vidět, jak se všichni ostatní v duchovním světě snaží sloužit Krišnovi a jak jsou dychtiví Jej uspokojit.

Na každého dělá dojem služebnický postoj všech ostatních, proto zde není nálada hledání nedostatků. Přesto někteří mohou sloužit Krišnovi lépe než jiní, a to se cení.

Večerní přednáška, 15. září 2014, Kapské Město, JAR

Původní text v angličtině zde.