sobota 30. ledna 2010

Naplnění je pouze ve vztahu s Krišnou

teṣām evānukampārtham, aham ajñāna-jaḿ tamaḥ, nāśayāmy ātma-bhāva-stho (BG 10.11) Je řečeno, že Krišna je také přítomný ve vědomí podmíněné duše a je řečeno, že Krišna ve vědomí podmíněné duše čeká a sleduje vše, co se děje, je svědkem všeho. Anumantā, upadrišta - je tím, kdo dává svolení a tím, kdo je svědkem všeho. Takže Krišna jako upadrišta, svědek a dohlížitel všechno sleduje a čeká ve vědomí a jakmile se objeví nějaká stopa zájmu o obrácení se na Krišnu, malý zájem, Krišna okamžitě začne aktivně pracovat ve vědomí toho oddaného. Začne AKTIVNĚ jednat. Tak je to popsáno v desáté kapitole Bhagavadgíty ve významu k teṣām evānukampārtham. Z tohoto konkrétního bodu můžeme porozumět jedné věci a to sice že Krišna je dychtivější, aby se živé bytosti vrátily zpátky k Bohu, než jsou živé bytosti samotné. Krišna je dychtivější navázat spojení se svými oddanými, než jsou oddaní navázat spojení s Ním. A proto dělá Krišna tolik aranžmánů, tolik aranžmánů... To také vysvětluje, proč je v tomto světě utrpení. Důvod, proč je v tomto světě utrpení, je že Krišna už to nemůže dál snášet - tak vrátíš se zpátky k Bohu nebo ne? Jak dlouho to ještě bude trvat? Budu muset čekat na věčnost? To skutečně budeš nitya-baddha, věčně pokleslý? To se nedá tolerovat, už nesnesu delší odloučení od tebe! Ne ne ne ne ne! To nejde, to nejde. Je mi moc líto, ale budu ti muset zkazit tvojí zábavu. A tak Krišna kazí naší zábavu tím, že přidává trošku utrpení k hmotné existenci, abychom se vzpamatovali. Po nějaké době, poté co narazíme do několika zdí, po jedné bolestné zkušenosti, po další bolestné zkušenosti, postupně začneme přemýšlet co je tohle vůbec za svět? Je to skutečně tak pěkné hřiště jak jsem si myslel?
Prabhupáda byl na své ranní procházce a došli k jednomu dětskému hřišti. Byla tam cedule, na které bylo napsáno HŘIŠTĚ PRO DĚTI. A Prabhupád se potom otočil a svou hůlkou ukázal na vysoké budovy ve městě a řekl: „Hřiště pro dospělé.“ Celý svět je naše hřiště. Hrajme si, chlapci a děvčata, pojďme. A dnes není potřeba s tím skončit v mládí, i ve stáří si můžeš užívat, život začíná v šedesáti, vůbec žádný problém. V sedmdesáti stále ještě silní, v osmdesáti si stále užíváme, i když to začíná být trochu obtížné. Ale vymýšlejí všechny možné způsoby, jak zabavit dokonce i staré lidi. Četl jsem, že v jednom domově důchodců mají zvláštní místnost, která je jako vlak, jsou v ní sedadla jako ve vlaku, ten pokoj byl jako kupé ve vlaku a byla tam okna, za kterými byly televizní obrazovky, které ukazovaly ubíhající krajinu. A velice to vyhovovalo příbuzným, kteří přišli navštívit své staré babičky a dědečky, protože mohli jít do toho vlakového pokoje a nebyli tak nuceni vymýšlet konverzaci, bylo tam něco, o čem se dalo mluvit. Takže tam seděli na těch sedadlech, byl tam dokonce i zvuk vlaku (Maharáj předvádí zvuky vlaku) a ukazovalo to most a další věci...a tak mohli konverzovat to je pěkná budova támhle...ano, ó ano... Takže to usnadňovalo konverzaci. Takže i po osmdesátce je spousta druhů požitků, vlakové pokoje, večery s bingem a tolik dalších věcí...
Takže nechybí schopnost stále si užívat v hmotném světě. Ale je to Krišna kdo opravdu zkazí tu srandu. To Krišna dal písek do sladké rýže! Kdo to udělal? To byl Krišna. Takovou věc! Proč to udělal? Z lásky. Vy tomu říkáte láska? Písek v mé sladké rýži? Ano, protože existuje něco mnohem lepšího, mnohem lepšího než to, čeho si tu snažíme užívat. To zásadně nefunguje, to zásadně není možné, protože je to pouze iluzorní požitek. Jakýkoli požitek tady je, ten kousíček, který je skutečný je takový pouze proto, že hmotná energie je odrazem energie duchovní. Takže proto, že odráží skutečnou věc, je v hmotném světě troška skutečného požitku. Nemůžeme říct, že hmotná zkušenost je úplná iluze, protože je odrazem skutečné věci. I odrazu si lze užívat. Takže v hmotném světě je nějaký skutečný požitek, ale přesto je trochu těžké ochutnat odraz, je to trochu složité. Je to trochu obtížné, když máte odraz chutného jídla, je to trochu obtížné, vypadá to velice přitažlivě, ale nefunguje to, když přijde na to, aby to ukojilo náš hlad. Proto je v hmotném světě každý hladový. Nebo jinými slovy řečeno - ovlivněn chtivými touhami. A tyto chtivé touhy se stanou tak silnými, že začnou ovlivňovat celé naše vědomí, jsou všude. A výsledkem je āvṛtaḿ jñānam etena jñānino nitya-vairiṇā (BG 3.39), naše vědomí je zahalené. Zahalí se a my už nemůžeme vnímat Krišnu, pak na Krišnu zapomeneme. Takže zapomnění na Krišnu není způsobeno jen naší špatnou pamětí. Spíš je to kvůli tomu, že se víc a víc zabýváme chtivými činnostmi, touhou po požitku. Má to podobu posedlosti. To můžeme skutečně říct, že každý v tomto hmotném světě je posedlý. Posedlost je velice intenzivní, velice silné, přemáhající chování. A to by skutečně byl ten psychologický termín pro postižení chtíčem, posedlost. A to je docela něco, když se nad tím zamyslíte. Takže podmíněná duše je v psychologickém stavu posedlosti, jež je patologickým neboli chorobným stavem, je to chorobný stav. Proto védská písma mluví o hrid rógam, nemoci v srdci, neboli o hridaja daurbalja, slabosti v srdci, což se vztahuje ke stejným příznakům nemoci v srdci. Chtíč, závist, chamtivost, tyhle všechny příznaky, šest nepřátel...

...Tyto dva hmotné prvky - iccha-dvesa, chtíč a závist, jsou tím, co skutečně pohání živou bytost v hmotném světě, v touze po požitku. Ánando maja bhjását, povahou živé bytosti je vyhledávání potěšení. Ale nenajde ho. Ačkoli je v hmotném světě nějaký požitek, není v něm žádné uspokojení. Děláme velikou chybu - považujeme za stejné potěšení a naplnění. Ale není to tak, mezi těmi dvěma je rozdíl. Nějaký požitek může v hmotném světě být, třebaže v malé míře, ale žádné naplnění tu neexistuje. Naplnění je pouze ve vztahu s Krišnou. Oddaní to mají na mysli a proto nejsou zmatení všemi těmi úžasnými příležitostmi k užívání, které v hmotném světě existují...

Celá přednáška ke stažení zde.
(angličtina, formát mp3, velikost 12,5MB)

neděle 24. ledna 2010

Frontline preachers III - část třetí

Třetí vydání Krišnavědomého komixu od Madhusudany prabhu pro Vaši inspiraci do rozdávání knih Šríly Prabhupády ke stažení zde.

Velikost 6,2 MB, formát PDF.

Zmítaný vychřicí času
po věcech dočasných pasu,
nohlavně mít plnou kasu.
Všechno co si hrdlo ráčí,
smrtka však v pozadí kráčí,
snad písek mi v hodinách stačí,
s kosou už nad hrobem tančí.

pondělí 18. ledna 2010

Dopis od BhPavla



Všetka sláva Jeho Svätosti Šrílovi Prabhupádovi
Všetka sláva Jeho Svätosti Kadamba Kánana Svámímu
Všetka sláva oddaným Pána Krišnu
Drahí oddaní, prosím prijmite láskavo moje úctive poklony. Ďakujem za preklad a zverejnenie tohto článku. Ako som ho čítal, pocit, že sa objavil na blogu kvôli mne, bol veľmi silný. Prvé „dotyky“ s oddanými a oddanou službou sa udiali tak, asi v roku 1992, vďaka vašej milosti som sa dostal k BhagavadGíte As It Is. A potom som 8 rokov premrhal tým, že som potreboval zabezpečiť materiálne to a ono, musel spraviť takú a onakú „neodkladnú“ prácu. V roku 2000 sme dostali toľko milosti na Východnom Slovensku, prišli oddaní, otvorili Góvindu, vybudovali chrám. A ja som premárnil ďalších 10 rokov na to, či ono, ako z tej prednášky: „Ok. Možná nyní jsem připraven se odevzdat. Ale, ne, ne. Já to nemohu udělat. Nemohu se odevzdat, chci, ale nemůžu! Neee!“ Minulú jar mi Jeho Svätosť Kadamba Kánana Svámí nadelil veľkú milosť a venoval mi svoj drahocenný čas na osobný daršan. Pamätám si na krásnu pasáž, ako mi vysvetľoval šravanam a smaranam: „keď načúvame alebo čítame o Krišnových zábavach, máme potom možnosť na ne spomínať, meditovať o nich. Nie meditácia toho druhu, že tlačíme srdce, aby spomínalo, ale tým spôsobom, že srdce letí samé za ňou, je ťahané za myšlienkami o Krišnovi, beží a dychtí po nich ...“ Alebo mi nalieval chuť do odriekania Mahámantry na japamala: „keď prevádzaš japu a držíš guličku v prstoch, dotýkaš sa lotosových nôh Pana Čaitanji, áno, pri jape sa dotýkaš lotosových nôh Pána Čaitanji ...
Tak nádherné veci ponúka oddaná služba, tak na čo je mi ďalší čas? Drahí oddaní, Drahý Kadamba Kanana Svámí, „Nenene, já nechci žádný čas, já to chci udělat hned, jen mi nedávej čas! Já se odevzdám hned!“

Váš služobník Pavel z Košíc

neděle 17. ledna 2010

Frontline preachers III - část druhá

Třetí vydání Krišnavědomého komixu od Madhusudany prabhu pro Vaši inspiraci do rozdávání knih Šríly Prabhupády ke stažení zde.

Velikost 3,3 MB, formát PDF.

Slzy sou jediný co mám
slzy sou jediný co nemám
poušť je mým domovem
miluji oceán.
Magická hlubina
klid, který hledám
převelmi povrchně
vstříc písečným dunám.

úterý 12. ledna 2010

Má cesta do USA


Jednoho večera se v domě mých rodičů, kde jsem se zrovna zdržoval ozval telefon..Na druhé straně se ozval hlas mého duchovního bratra Pradyumny…Řekl: Maharaja s tebou chce mluvit..předám ti ho..Za nepatrný okamžik jsem uslyšel hlas mého duchovního učitele. Řekl: Mayapure měl bych pro tebe službu…Asistent Jayadvaity Maharaje nedostal víza do USA a Maharaja potřebuje někoho, kdo by ho doprovázel. Myslím, že je to též dobré pro tebe..myslím, že se tak děje řízením Krišny….A tak se mi nakonec podařilo vydat se na cestu ve společnosti čistého oddaného do země, kde Prabhupáda započal své velkolepé dílo.
Když jsem přiletěl do New Jersey, na letišti mě vyzvednul můj duchovní strýc Madhupati Prabhu. Než mu Jayadvaita Maharaja udělil zasvěcení, musel mu prokázat svou vážnost 7 lety čekání. Poté mu na Govardhanu udělil obě zasvěcení najednou..Prý řekl, že by mu dal i sanyas, ale jelikož se stará o staré rodiče a chodí do práce, tak to není možné…Madhupati Prabhu. je velice sladký oddaný pocházející původně z indického státu Gujarat. Kadamba Kanana Maharaja se zmínil, že s Gujaratis má Jayadvaita Maharaja speciální spojení. Prý má rád jejich kulturu a jídlo.
K Jayadvaitovi Maharajovi jsem se připojil na programu, který se konal nedaleko New Jersey. Maharaja již pár dní cestoval s mladými oddanými v autobuse, který též sloužil jako místo ke spaní, sprchování apod..Mladí oddaní pocházeli většinou z rodin oddaných…Byly mezi nimi též děti Prabhupádových žáků apod. Mnoho z nich prošlo v dětství tréningem v Gurukule. Cestovalo s námi též několik starších oddaných a žáků Šríly Prabhupády. Posláním tohoto programu, který organizuje Manu Prabhu se svou neméně aktivní manželkou, je zapojit mládež do sankírtanu a dát jim inspiraci a dobrou společnost ve vědomí Krišny. Program je v běhu už mnoho let. Autobusová skupina mladých oddaných, tak cestuje po různých místech, chrámech, festivalech apod…a dělá kírtan, divadlo, bharat natyam, rozdává knihy atd..
Program se mi moc líbil. Oddaní byli spontánní a nebáli se vyjádřit se. Seděl jsem vedle JAS a sledoval pozorně představení. K mému potěšení jsem zde znovu potkal duchovního bratra Párthu Sárathiho Prabhu, který se nedávno vrátil z války v Iráku, kde udělal mnoho kazatelské práce. Pártha byl v kolektivu mladých velice oblíbený..Snažil se je inspirovat do distribuce knih..A zdá se, že byl ůspěšný. Naše další destinace byla Washington D.C., kde se slavil svátek Dne nezávislosti a při té příležitosti, zde oddaní pořádali Ratha yatru s velkolepým programem. Byla zde připravena hora ůžasného Prasadam,a to nejen pro oddané, ale pro širokou veřejnost. Na podiu se vystřídaly různé kírtanové skupiny. Programu svou přítomností požehnala též slavná bhajanová skupina Gauravání. Dalšími ůčinkujícími byli moji přátelé z autobusu se svým divadlem, bharat natyamem atd.. Maharaja byl též požádán, aby pro veřejnost pronesl řeč. Den mezávislosti znamená pro američany hodně, a tak se všude oslavuje. Bylo tam skutečně obrovské množství lidí..a všichni měli příležitost získat milost. Jayadvaita Maharaja zde kázal ve stanu Otázek a Odpovědí…Většina lidí byla z Maharájova kázání pozitivně inspirována, nicméně Maharaja též svedl bitvu se dvěma fanatickými šílenými křesťany. Jeden z nich byl zvláště agresivní…V jednou okamžiku nařknul Maharáje, že je jen chytrý chlapík, který se staví do pozice duchovního vůdce a svádí lidi na zcestí..Když řekl Maharajovi, že půjde do pekla… Maharaja mu s rozvahou odpověděl, že půjde raději do pekla, protože tam bude mít lepší společnost než jeho. Všichni z přihlížejících naslouchajících se začali smát, zatímco muž více a více soptil. Nakonec někdo zavolal policejní hlídku(mimochodem ženskou), která ho vyzvala, aby stan okamžitě opustil…Později Maharaja měl dlouhou diskuzi s inteligentním studentem, který se vážně zajímal. Maharaja později řekl, že za tuto osobu mělo cenu tam strávit čas..Prý mu Krišna dal perličku na závěr.
Později jsme se vydali do Bostonu, kde Prabhupáda poprvé přistál na své první cestě do USA…Ubytovali jsme se v místním ISKCONském chrámu, který byl jedním z prvních v našem hnutí.

Šríla Prabhupáda zde instaloval překrásná Božstva. V tomto chrámu Maharája prý kdysi též sloužil pod vedením svého staršího duchov. bratra Satsvarůpy Maharaje. Tento chrám je několika poschoďový..s vrzajícími dřevěnými schody. Byli jsme vřele přivítámi místními oddanými. Amerika je multikulturní země a tak zde bylo též mnoho různých oddaných.
Pokračování příště…

neděle 10. ledna 2010

Frontline preachers III - část první



Třetí vydání Krišnavědomého komixu od Madhusudany prabhu pro Vaši inspiraci do rozdávání knih Šríly Prabhupády ke stažení zde.

Velikost 8 MB, formát PDF.

Sobecky z vás saju nektaru kapky,
činnost co mi sundá z očí betonové kapky.
Dáváním získat - proces co léčí,
ze všech chutí - ta z dávání všechnu sladkost předčí.