sobota 29. ledna 2011

Výjimečný den

Tolikrát mluvíme o čisté oddané službě a cítíme, že je to tak daleko od našeho stavu, ale je to pro nás náš cíl, nad kterým meditujeme každý den. Ráno když vstaneme, meditujeme nad tímto cílem a nad tím, že se budeme snažit být úspěšnější než včera – a pak čas plyne a už je devět hodin a my si uvědomíme, že zatím to nakonec nebyl výjimečný den, nezpíval jsem tak dobře. Tolik se mi prozatím nedařilo.
Ale ještě není tak pozdě! V devět ráno je ještě spousta možností, jak z toho udělat speciální den! Co bychom mohli udělat, abychom dnes měli speciální den? Nějaké zvláštní úsilí v naslouchání, zpívání, nebo v nějaké konkrétní oddané službě. Takhle se člověk musí snažit.

(Kadamba Kanana Svámí, Chowpatty 2010)

středa 26. ledna 2011

Krišna je tu stále

Samozřejmě, na začátku můžeme Krišnu stěží vnímat. Kde je Krišna? Jsme v hmotném světě, do svého života přidáváme Krišnu a postupně tu Krišna je. A pak jsme zase polapeniv nátlaku smyslů. Smysly nás tlačí, naše těla něco vyžadují a my odpovídáme. Aranžujeme věci. Ale Krišna je stále tady. Dokonce i když jsme někdy tak pohlceni hmotnou energií, tak Krišna tu je. Neodchází. A pak, i když na čas se může stáhnout do pozadí, potom je zase zpátky, znova a znova.


(Amsterdam 2010)

neděle 23. ledna 2011

Jen jeden život!

Duchovní učitel je představitelem Krišny. Kolik máte skutečně síly jako představitel? Krišna má tu skutečnou sílu. On je vševědoucí, On je všemocný, On může udělat cokoli – a co pak Jeho představitel, co on může dělat? Jen tolik nebo tak málo – představitel si může v jednom smyslu jenom přát. Jedna věc, kterou duchovní učitel nemůže dělat je „nutiit“. Ale kdyby mohl, dělal by to, určitě! (smích)
Kdyby bylo možné nutit lidi do vědomí Krišny, ach, to bychom si přišli na své, ale tak to není! Je to dobrovolný proces. Duchovní mistr si skutečně pouze přeje – jen si přeje, aby jeho žáci tak či onak využili této příležitosti. Jen využijte této velice vzácné příležitosti! To je to, co Šríla Prabhupáda říkával: „Prošli jste tolika životy a v těch životech jste si dělali, co jste chtěli, teď dejte tenhle mně! Dejte mi jen jeden život! Jen jeden!“

Radhadesh 2010

sobota 15. ledna 2011

Duchovní učitel

Guru je známý jako „těžký“ (heavy), protože je upevněný, nemůžete jím hnout z jeho místa. Je upevněný u lotosových nohou Krišny. Proto je těžký. Nic ho nemůže odsunout od Krišnových lotosových nohou. A proto jakmile se obrátíme na svého duchovního učitele, tak jsou tu automaticky Krišnovy lotosové nohy. A pokaždé, když cítíme, že je mezi námi a Krišnou vzdálenost, kvůli všemožným nečistotám, které stále máme, můžeme se obrátit na svého duchovního učitele. A tímto způsobem se okamžitě spojit s Krišnovýma lotosovýma nohama. Můžete říct no to je pěkné, ale můj duchovní učitel je často daleko a email to taky není ono. Ne, měli bychom pochopit, jak vysvětlil Šríla Prahupáda, který řekl „Můj duchovní učitel je stále se mnou“ A včera jsem zmínil, že Prabhupáda vysvětlil, že stejně jako je v srdci Krišna a je vždy s námi, Prabhupád řekl, Krišna není sám, Krišna tam je se všemi svými společníky. Krišna znamená Krišna se všemi svými společníky. Jednou někdo Prabhupádovi ukázal obrázek Krišny, který nakreslil. Žluté dhótí, načernale modrá pleť, paví pero, všechno tam bylo, lotosové oči... Ukázali ten obrázek Prabhupádovi a on řekl „To není Krišna.“ „Ach, Prabhupádo, to je Krišna!“ Prabhupáda řekl „Ne, to není Krišna,“ řekl, „protože Krišna není nikdy sám. Krišna je vždy se svými oddanými." Takže když je Krišna v srdci, je tam také se svými oddanými.
A je řečeno, že duchovní učitel je vždy tam. Takže náš duchovní učitel je vždy s námi. Osobně neustále medituji o tom, jak je můj duchovní mistr vždy tady. Samozřejmě v našem případě, my jsme oba sannjásí, a jednou mi řekl, „Sannjásíni spolu často netráví moc času, většinou na sebe mávají z letadel.“ Takže nejsme tak často spolu. Ale vždy přemýšlím o tom, že můj duchovní učitel je stále se mnou a vždycky myslím, ano, on se mi neustále dívá přes rameno, na vše co dělám. Ano, takže pamatujíc na to, že můj duchovní učitel se mi neustále dívá přes rameno, přemýšlím o tom, že cokoli dělám, by mělo být jako obětování, raději aby to bylo vhodné nabídnutí. A proto, od té doby co mám duchovního učitele, už není nic běžné, všechno mu nabízím, protože se mi stále dívá přes rameno. A můžete se ptát – opravdu? Skutečně ví, na co myslím? Inu, může a nemusí vědět, na co myslíme, ale i když nás dlouho neviděl, tak může poznat, okamžitě může v našich očích vidět, co jsme udělali. Může to okamžitě vidět. Hned to vidí. Pokud jsme sloužili Krišnovi, tak to může vidět, protože jsme volní, jsme otevření. Ale když jsme nedělali to nejlepší, co bylo v našich silách, pak...nemůžeme skutečně vyjevit naše srdce. Pak je tam nějaký závoj. A takhle duchovní učitel může na první pohled vidět.

Zasvěcení, 3.8.2010

čtvrtek 13. ledna 2011

Dobýt srdce lidí

Tu jednu věc co bych chtěl říci o dobročinnosti je Vaišnavská dobročinnost.. Zajímá mě Vaišnavská dobročinnost. Nezajímá mne rozdávání darů tady a tam, protože když je Vaišnava štědrý, tak pouze nerozdává příspěvky, pouze svůj majetek. Vaišnava dává sebe. A to je ten největší milodar, když dáme sami sebe. Takto to funguje v oddané službě. Vaišnavská velkorysost je nade vší logikou. Je nad vypočítavostí. Je nad rámcem limitů a Krišna nějakým způsobem pomáhá..

sobota 8. ledna 2011

Dát knihu

Ty skutečné těžkosti se bez pochyby dějí na ulici, tam to začalo, tam naše hnutí vyšlo na veřejnost, na ulici – to bylo místo pro komunikaci. Na začátku na ulici byl kírtan a časopisy, skupinka oddaných chodících okolo a společně oslovujících veřejnost. Je pravda, že ulice je zvláštní místo, protože je to na ulici, kde potkáváte lidi, kteří nemají vůbec žádné předchozí spojení, a prostě jen tak vstoupíte do jejich světa, jako byste tam spadli padákem a oni se najednou začínají dostávat do úplně nové dimenze, nejen že dostanou knihu, ale dostanou do svých životů celou duchovní dimenzi!


Takže je velice důležité, abychom oceňovali, jaký velký dar to je dát někomu knihu.



Původní článek v angličtině je zde.

čtvrtek 6. ledna 2011

Oddaní mají také právo na existenci

Povídka o vlkovi, který se šel napít vody k potoku a malé jehně se tam také přišlo napít vody. Tehdy Vlk řekl:

"Hej! Ty špinavé malé jehně! Co tu děláš? Jak se opovažuješ vstrčit svůj špinavý čumák do mé pitné vody?!" (smích)

"Nééé... né pane Vlku. Já piji dole po proudu od vás, takže ta voda co piji vůbec nekontaminuje vaši vodu."

"Nyní poslouchej. Nejdříve strčíš svůj špinavý čumák do mé vody a pak mi ještě odmlouváš.. a to stejné už jsi udělalo loni!"

"Né pane Vlku. Loni jsem ještě nebylo narozeno."

"Tak teď už toho mám dost, za ty nesmysly tě sním!"

Tady vidíme, jak závist zahrnuje skutečnost, že nenecháme druhého žít. Můžete být zde v chrámu, ale nebudete moci existovat: nemůžete být sami sebou: musíte být má přesná kopie... ale ve více pokorné verzi. (smích) A tímto způsobem se musíte chovat přesně podle mého světa, protože já jsem starší a já vás nenechám žít. A mnoho lidí ve vztazích nenechají ostatní žít. Vnucují ostatním své myšlenky. A jako výsledek utlačují ostatní, ale ve védské kultuře je koncept prajás - ten, který se narodil má právo na život!

Stejně jako máme pole obilí, a ptáci se přijdou najíst. Samozřejmě, nějaký farmář tam bude stát se svou puškou... napodobeninou. "Dávejte si raději pozor vy ptáci, kteří přiletíte na moje obilí!"

Takže ptáci odletí dál... a dělají si z farmáře legraci, stejně totiž dostanou své obilí. Ptáci mají na to obilí právo. Pták si může vzít obilí. Farmář může udělat nějaké opatření, aby je odehnal o kus dál.
Může tam umístit nějakého strašáka. Víte jak je to se strašáky, když už si na něj sedne i vrána. (smích) Takže to není příliš působivé. Ale je to pohodlné místo pro přistání odkud můžete prozkoumat obilí. (smích) "Který bych si měl dát první?"

My nemáme právo zabít ptáky, nebo je lovit. Ptáci mají právo na život. Oddaní mají také právo na život, a to je ještě složitější než s ptáky, že? Jiní oddaní v chrámu mají také právo na život.

Kadamba Kánana Svámí, Melbourne, říjen 2010
Zdroj: www.kksblog.com

pondělí 3. ledna 2011

Frontline preachers IV - část třetí - rande

Čtvrté vydání Krišnavědomého komixu od Madhusùdany prabhu pro Vaši inspiraci do rozdávání knih Šríly Prabhupády ke stažení zde.

Velikost 4 MB, formát PDF.

Skáčeme přes sebe
a Prabhupád se směje,
na jeho maratonu mystika se děje.
Přemýšlet jen o tom jak být 1. 2. 3.?
Na ulici hlavně v ♥ plevelu pletí.