neděle 30. prosince 2012

Cape Town – část I


Může to být tím, že Maharája miluje oddané v Cape Town, nebo možná tím entuziasmem, kterým ho oddaní při posledním příjezdu přivítali, dočasně pozastavil svůj striktní odpočinkový plán a účastnil se programů téměř každý den.

Maharája 22. prosince přicestoval z Durbanu do Cape Town. Ještě toho večera udělal program, kde hovořil z Bhagavad-Gíty 2.52. V kostce bylo centrálním námětem lekce, že milovat Krišnu je náš skutečný zájem v životě a oddaná služba je urychlovačem k probuzení tohoto zájmu. Také zdůraznil, jak jsme na Nejvyšším Pánu úplně závislí.
„Můžeme jít do nekonečných detailů filozofie, ale to není hlavní, není to nezbytné. Ale samozřejmě to může být i nápomocné. Například když víme, jak schopnosti smyslů pramení z Krišny, nebo jak síla mysli pochází z expanze Krišny, Aniruddhy. Pak víme, že síla mysli je kontrolována Krišnou. Takže nemůžeme ani přemýšlet sami. Jestliže víme tyto věci filozoficky, může to být nápomocné ve vzpomínání na Krišnu, protože podstata je vzpomínat na Krišnu!“
Odkaz na lekci v angličtině ke stažení zde.

Poté byl v neděli ráno proveden zasvěcovací obřad a tři noví žáci se připojili do rodiny, jmenovitě Damodar dása, Premanjani déví dásí a Jaya Keshavi déví dásí. Lekce byla založena na Šrímad Bhagavatamu 1.8.21, Modlitby Královny Kuntí.


Přesto silně podpořil oddanost a odevzdání se Krišnovi:
„Kuntí déví byla oddaná Krišnovi a tento duch podřízení se Krišnovi je naším životem. Tímto způsobem nám Kuntí déví naznačuje, jak bychom měli i naše životy Krišnovi věnovat…“

I tak milujícně nabídl podporu zasvěceným:
„Zájem duchovního mistra je požehnat žáky, jeho zájem je zařídit milost, donekonečna zařizovat, aby žáci zůstali napojeni na Krišnovu milost. To je má dnešní meditace při tomto zasvěcení. Chtěl bych, abychom se na chvilku zaměřili na to, že v tomto vztahu není třeba žádné úzkosti; Krišna všechno zařídí.“
Odkaz na lekci v angličtině ke stažení zde.

V neděli odpoledne byl jako součást příprav na Ratha Yatru 29. prosince obřad Snána Yatra. Ale tato Snána Yatra byla speciálně důležitá, protože Cape Town komunita přijala nová Božstva Jagannátha, Baladeva a Subhadry a Božstva byla slavnostně uvedena obřadem prana pratistha (vzívání životní síly do Božstev) následována mahá abhiškem (koupel). Bhakti Caitanya Svámí hovořil více o tradičních aspektech festivalu (například o zábavách Pána Krišny a Pána Čaitanji), Kadamba Kánana Svámí se zaměřil na Ratha Yatru za dob Šríly Prabhupády. V závěru programu Maharája pokračoval ve svém maratónovém úsilí a rozdal krabici Bhagavad-Gít.

Odkaz na lekci v angličtině ke stažení zde.

Na štědrák dal Maharája ranní lekci ze Šrímad Bhagavatamu a odpoledne se spolu s Bhakti Caitanyou Svámím připojil k pikniku místních oddaných. Ten byl v centru města, v parku, který bude také místem, kde bude vztyčeno stanové městečko během nadcházejícího festivalu Ratha Yatra. Oba sanjásíni znovu hluboce rozjímali o slávě Ratha Yatry a Kadamba Kánana Svámí vedl na počátku i na konci programu bhajan.
Odkaz na lekci v angličtině ke stažení zde.

Stranou výše uvedeného pokračovalo každodenní uctívání Šrí Girirádže, stejně jako dlouhé procházky po pobřeží nebo v sousedství.

Kompletní fotografie naleznete zde.

Původní článek v angličtině je zde.

sobota 29. prosince 2012

Mateřské sklony


Kadamba Kánana Svámí, lekce ze Šrímad Bhágavatamu 4.28.55

Otázky a odpovědi.

Oddaný: Vaše vysvětlení naznačuje, že každá žena si přeje být matkou?


Myslím že hluboko uvnitř každé ženy jsou mateřské sklony a ty by měly být podporovány kulturou jako něco, co je pozitivního. Samozřejmě že v moderní společnosti je někdy tento sklon pohřben pod tolika vrstvami falešného ega, umělých rolí, které jsou vnuceny životem. Je například žena, která je PHDr, kouří cigarety, má motorku taková se nemusí chtít stát se matkou. Tak to může být, ale to jsou jen vrstvy falešného ega navrchu.

Oddaný: Vždy jsou nějaké výjimky, dokonce i ve Védských časech byly jogínky, které byly donuceny stát se matkami.

Určitým způsobem jsou ale stále matkami. I když nejsou biologickými matkami a nemají děti, i tak mají přirozeně mateřskou stránku. A to by mělo být rozpoznáno a podporováno. I svaté ženy, které zůstávají v celibátu po celý život, by měly být mateřské.

Původní text v angličtině zde.

Rostlinka oddanosti



Když v Hare Krišna hnutí mluvíme o milosti, rozhodně nemluvíme jenom o milosti, jedině o milosti. Není to tak, že by za nás někdo zemřel a trpěl za naše hříchy a vše, co teď potřebujeme, je milost. Ne – milost potřebujeme, ale také musíme napravit naše chování. Musíme se vzdát hříšných činností, ale to není vše. Také musíme kultivovat naší rostlinku oddanosti. Musíme vzít semínko bhakti, zasadit ho do našeho srdce, pěstovat naši rostlinku oddanosti a zalévat jí nasloucháním a zpíváním, śravaa-kīrtana-jale karaye secana,‘ (ČČ. Madhja-Líla 19.152) . Takto může rostlinka velice pěkně růst. 

Kapské Město, Jižní Afrika, listopad 2012

středa 26. prosince 2012

Síla odříkání



Odříkání je bohatstvím bráhmanů. Velcí světci jako Bhrigu dosáhli vyšších planetárních systémů nad nebeskými planetami. Byli nesmírně mocní silou svého odříkání a každý ve vesmíru byl pod kontrolou těchto velkých světců. Takže také vaišnava svým odříkáním v oddané službě získává transcendentální sílu. Duchovní síla závisí na mnoha faktorech, ale odříkání je jejím zásadním elementem. V tomto věku je složité vykonávat odříkání, jelikož jsme slabí a nemáme k odříkání sklony. Ale vidíme, že velké osobnosti v minulosti byly slavné díky odříkání, které vykonaly ve své duchovní praxi.

Kapské Město, Jižní Afrika, únor 2010

pondělí 24. prosince 2012

Krišna préma



Když Krišna vkročí Svýma lotosovýma nohama do Jamuny, vodní rostliny v Jamuně se drží Krišnových lotosových nohou a nedovolí Krišnovi, aby Své nohy z Jamuny znovu vytáhl. Jamuna poté zastaví svůj tok a začne tvořit malé vodní víry z extáze kvůli tomu, že jsou Krišnovy lotosové nohy v jejích vodách. Jak by mohla téci a plout kolem Krišny, když jsou tu Krišnovy lotosové nohy? Vůbec neteče. Takže takto jsou všichni obyvatelé Vrindávanu pohrouženi do Krišna prémy.

Durban, Jižní Afrika, září 2012

pátek 21. prosince 2012

Mezi dvěma světy



Otázka: Často se mluví o tom mít v duchovním životě chuť. Četl jsem, že chuť může vyvinout někdo, kdo je oproštěn od hmotného dychtění. Takže jak se od hmotného dychtění osvobodit?

Odpověď Kadamby Kánany Maharádže: Osvobození od hmotného prahnutí začíná, když se obrátíme na Krišnu. Nejsme úplně oproštění od hmotného dychtění, ale trochu ano. Víte, že když se zastavíme v chrámu, znamená to, že nejsme úplně materialističtí, ale také nás trochu zajímá duchovní život. Pak když vidíme Rádhu Gopínátha, něco cítíme a vidíme, že jsou úžasní a Jejich přítomnost je tak mocná! Mezitím, nejsme oproštěni od hmotné touhy, ale máte chuť a sedíte v kírtanu. Další týden máte dvanáctihodinový kírtan s Mádhavou a Sačínandanou Maharádžem, oba dělají velmi pěkné kírtany. Ach, tak sladké, tak pěkné, tak hluboké...a jindy, když jste v Pitt street (známé nákupní ulici v Sydney), také vám to přijde vzrušující. Ano...takže co s tím? Polapeni mezi oběma světy, ale je tu přitažlivost ke Krišnovi a je tu chuť, ale ještě není příliš hluboká. Ale postupně se službou Krišnovi očišťujeme a pak se naše připoutanost zvětšuje a chuť se prohlubuje více a více, až ta chuť nakonec tak zesílí, že úplně převládne! Vše ostatní se zdá nesmyslné a plytké a vy to necháte být. Chcete jen Krišnu: kecit kevalaya bhaktaya vasudeva parayanah… Pouze Krišna, pouze Vásudév...vše ostatní – děkuji nechci...chceš nějakou čokoládu? Ne! Dej mi jenom trochu toho maháprasádam barfi, protože to je čisté vědomí. Čokoláda z nějaké továrny... Nejsem si opravdu jistý, jestli Šríla Prabhupáda opravdu schvaloval čokoládu, takže na to zapomeňte...jenom maháprasádam, tak!

Sydney, Austrálie, říjen 2012

úterý 18. prosince 2012

Čas se nám krátí



Navzdory veškerému našemu transcendentálnímu poznání se nám čas krátí. A každý je takto polapen. Čas nám utíká a my jsme ještě neskončili. Spoustu času strávíme přípravami na lepší časy, které přijdou. Ale jak dlouho se připravujeme? A pak jednoho dne ze stádia příprav vejdeme přímo do stádia „už není čas“. Tak se to ve skutečnosti děje. Proto musíme být ve vědomí Krišny dost rozhodní a říct: „Udělám to TEĎ. Udělám něco TEĎ! Budu vážný TEĎ! Nebudu to odkládat.“ Toto stadium oddanosti je nistha a to je začátek; stádium kdy duchovní život začíná vstupovat do říše chuti!    

Kapské Město, Jižní Afrika, leden 2010

neděle 16. prosince 2012

Skutečná pomoc



Otázka z publika: Pokud je tu vše dočasné, proč pak někomu pomáhat?

Odpověď Kadamby Kánany Maharádže: To je úplná pravda. Proč někomu pomáhat dočasnou pomocí? Co to opravdu pomůže? Jako když někdo nemá peníze, opravdu to až tak nepomůže. Takže v jednom smyslu světská dobročinná práce neboli pomoc druhým vyřešit dočasné problémy není skutečné řešení. Proto skutečná pomoc musí zahrnovat věčná řešení. Takže můžete pomoci, samozřejmě když někdo hladoví, je pro něj trochu těžké vůbec následovat nějaký vyšší cíl. Stejně jako Maslowova pyramida, kde Maslow říká, že když nejsou naplněny vaše základní potřeby, nemůžete se věnovat potřebám vyšším, a to je pravda.
Takže proto dává smysl pomáhat lidem s hmotnými potřebami, aby byli schopni začít s vyššími potřebami. Pokud trpíte hroznou nemocí, tak O.K., vyléčím nemoc a když jsi zdravý, jsi připraven věnovat se vyšším námětům. Ale jen vyléčit nemoc, jak to pomůže? Nijak doopravdy...dočasně bude dobré zdraví a pak tu nemoc dostaneš zase, protože je tu také karma. Karma je příčinou utrpení. Člověk obdrží utrpení, protože reakcí na určité negativní činnosti je že získáte negativní reakce. Takže potom, pokud věříme v karmu, pak ještě o to víc – proč byste pomáhali, protože špatná karma se zase vrátí...vyřešíte problém a karma ho přinese zpět. 

Takže musíme vyřešit dočasnou situaci a poté dát věčná řešení. Jako když přijdu k někomu, kdo hladoví a řeknu: „Zpívej Hare Krišna“ a on ani nemůže zvednout prst. Možná je čas na zásah a nějakou dobu ho vykrmovat a když už je v pořádku a zdravý, pak můžete říct: „Teď už jsi v pořádku, tak proč nezpíváš?“

Melbourne, Austrálie, květen 2012

čtvrtek 13. prosince 2012

Čerstvé zprávy z Durbanu



Reportáž Rukminí déví dásí

Dny v Durbanu jsou klidné a zaměřené na zotavování. Když je slunce vysoko, Maharádž vyklouzne ven na svižnou procházku s džapou okolo chrámového příkopu, ale jinak je povětšinou uvnitř, ve vnitřní meditaci. Z jeho pokoje vychází neustálá ozvěna oslavování Krišny – někdy džapa, někdy vlna spontánního kírtanu, jindy přednášky Šríly Prabhupády nebo recitování veršů ze Šrí Čaitanja čaritámrity
Během této doby se jeho meditace o Šrí Girirádžovi zintenzivnila. V půl osmé ráno je čas na púdžu. Každý den je jak obsáhlá, tak hluboce devocionální. Nedávno byla dekorace ze žlutých voňavých kvítků a bílých jasmínů. Po stranách Šrí Girirádže byly obrázky Lality a Višáky. Za každou z nich byl obrázek Kusum Sarovaru. Hned za Šrí Girirádžem byl obrázek krav z Raman Reti. Maharádž oltář popisoval: „Gópí sbírají květy u Kusum Sarovaru a krávy zůstávají v Raman Reti...“ Také zmínil: „Duchovní svět je v naší mysli. 
Chrám v Durbanu je požehnán společností mnoha úžasných kazatelů. Jeho Svatost Brihad Bhágavatámrita Svámí a Jeho Svatost Mahávišnu Svámí tu poslední dva týdny tráví svůj čas. Aby využil jejich přítomnosti a šel příkladem, Maharádž vyšel ze svého pokoje, aby se zúčastnil přednášky Mahávišnua Maharádže ze Šrímad Bhágavatamu.
V neděli 9.prosince Maharádž konečně na chvíli odhodil závoj hibernace a zúčastnil se nedělního programu. Oddaní byli nadšení! Mnozí z nich dychtivě čekali na to, aby od něho mohli naslouchat a jiní dokonce pochybovali, zda je Maharádž vůbec ve městě!

úterý 11. prosince 2012

Pokrop mě svou milostí!



Je jeden kund, velmi pěkný, s kamennými schody a tak. Tento kund je zasvěcen odevzdání se. Tam gópí všechno zasvětily Krišnovy. Tak jsem se rozhodl, že vzhledem k tomu, že nejsem svou povahou tak odevzdaný, mnohokrát moje mysl říká: „Opravdu to musím udělat?“ Víte, co je mysl schopná dělat! Tak jsem se rozhodl skočit do toho kundu a někteří další to také udělali...skoro celý autobus, spousta lidí, všichni jsme tam skočili, bylo to pěkné!
Ve Vrindávanu člověk může dělat takové věci s nadějí, že získá nějakou milost, s nadějí, že jeho odevzdání se zvětší. Tato milost je tolik k mání a my ji potřebujeme. Takže člověk se musí snažit získat milost, musí po ní jít – jít jí najít! Někteří oddaní jsou v tom opravdu dobří – jako Bhuridžan prabhu je v tom dobrý. Slyšel, že někde existuje čadar, který používal Šríla Bhaktisiddhánta Sarasvatí Thákur. Tak se rozhodl: „Ten čadar musím mít!“ Upřel na to svou mysl: „Musím ho mít!
A šel tam a dal příspěvky a získal ten původní čadar Šríly Bhaktisiddhánty Sarasvatího Thákura! A víte co s ním pak udělal? Tomu nebudete věřit! Vzal nůžky a rozstříhal ho na kousíčky! Někteří z vás řeknou: „Ach, ne – mahá aparádha!“ Nastříhal ten čadar na kousíčky a pak vyrobil malé lepenkové rámečky. Do nich dal ty kousíčky čadaru, pak šel za všemi oddanými a prosil je, říkal: „Tady mám malý kousek původního čadaru Šríly Bhaktisiddhánty Sarasvatího Thákura. Prosím přijmi tento dárek a pokrop mě svou milostí!  

Kapské Město, Jižní Afrika, listopad 2012
 

sobota 8. prosince 2012

Slepě následovat tradice


Je příběh, který rád vyprávím. Je to o svatbě a během svatebního obřadu bylo vše perfektně zorganizováno. Víte, jak se lidé ponoří do svatby. Byla to velká věc a potom na poslední chvíli. Náhle.. tomu byste neuvěřili… objevila se černá kočka … ó můj Bože… ze všech barev černá…. černá kočka.. neštěstí ..  nepříznivost! Co dělat?

Bylo to v poslední minutě. Ta paní, která na celé přípravy dohlížela, maminka nevěsty, chytla prázdný košík, který byl dříve používán na květiny, a položila ho přes kočku. A tak byla kočka pod košíkem celý obřad a ani jednou nemňoukla! Všechno proběhlo v pořádku. Byla to velká slavnost.

Po třiceti letech byla řada na nevěstě, aby zařídila svatbu pro svou vlastní dceru. Všechno zařídila a na poslední kontrole…  ó néé, můj Bože… zapomněli jsme na jednu věc…. POTŘEBUJEME ČERNOU KOČKU! Pak rychle přinesli černou kočku a dali jí pod košík. Od té doby tam musela být černá kočka při každém obřadu.

Jeho Svátost Kadamba Kánana Svámí, 15. Září 2012, Pretoria, JAR, zasvěcovací lekce
Původní článek v angličtině zde.


středa 5. prosince 2012

Naplnění skrze pohroužení



Krišnadás Kavirádž Gosvámí popisuje, jak je jazyk podobný poušti...vždy vyprahlý a neustále potřebující nekonečný proud osvěžující vody v podobě vody Gangy. Stejně jako Ganga smáčí osvěžující transcendentální vodou poušti podobný jazyk, stejným způsobem musí být jazyk neustále zaměstnán v opěvování jména, slávy a velikosti Krišny. Kdykoli nezpíváme, zažíváme onen pouštní stav – tak je to popsáno. Jinými slovy něco bude chybět, nebude to úplné, něco v té situaci nebude v pořádku. Víte, o čem mluvím, ten poct neúplnosti, který tu je každý den! Ten tu bude, pokud nebudeme pohroužení – a pak žádné naplnění. Každý v životě pociťuje nedostatek naplnění a vždy hledáme důvod...něco co nás drží zpátky...nějaké vztahy nefungují...nějaké místo není v pořádku...nějaká finanční situace není v pořádku...naše zdraví není v pořádku...ale všechny překážky jsou ve skutečnosti iluzorní.

Kapské Město, Jižní Afrika, listopad 2012

neděle 2. prosince 2012

Na sto procent



Před pár dny jsme slavili den odchodu Šríly Prabhupády. Byl jsem tu noc v Chowpatty na cestě do Jižní Afriky. Takže tam bylo večer veliké shromáždění a mnoho lidí mluvilo a předkládalo své offeringy. Jelikož většina z mluvčích nikdy Prabhupádu osobně nepotkala, cítili, že je mezi nimi a Prabhupádou nějaký odstup. Ale ve skutečnosti pravda je taková, že ten odstup, vzdálenost, tu je proto, že nejsou na sto procent odevzdáni jeho touze.
Stejným způsobem vzdálenost mezi námi a Krišnou není fyzická. Není to taková vzdálenost, že my jsme tady v hmotném světě a Krišna je tam v duchovním světě, tak daleko. Ne, je to tak, že jsme daleko od následování Krišnových pokynů, je to pouze toto. Vzdálenost dělící nás od Bhagavad-gíty je vzdáleností, která nás dělí od Krišny. Pokud Bhagavad-gítu vezmeme na sto procent za svou, pak jsme také stoprocentně u lotosových nohou Krišny!


Kapské Město, Jižní Afrika, listopad 2012