středa 30. dubna 2014

Pravý čas na modlitbu

Kadamba Kánana Svámí, 30. června 2013, Vrindávan, Indie, ŠB 6.16.34

Nakonec je to ta milost Máhaprabhua ve kterou doufáme poté, co jsme tomu dali své maximální úsilí. Nikoliv dříve, zatímco se zády pohodlně opíráme a říkáme: „Ó Bože, doufám v milost Maháprabhua.“

Takto ne, musíme tomu dát veškeré své úsilí, a potom co jsme se takto tvrdě snažili, dosáhneme svých limitů. Když dosáhneme až na dno toho, kam až můžeme zajít, to je ten bod, kdy začneme doufat v tu milost a tehdy začne naše modlitba.

Když se modlíte před tímto okamžikem, jaký je smysl takové modlitby? Pokud jste ještě nedosáhli svých limitů v tom úsilí a už se modlíte, jak byste se pak vy cítili, kdyby vám někdo říkal: „Aaaach, prosím pomoc mi vstát z mé postele!“

Vstaň si sám!“ bychom mu řekli. A jak myslíte, že se cítí Krišna, když se sami dostatečně nesnažíme? Když zkusíme úplně všechno, abychom pokořili nepokořitelného Krišnu, pak ano, zázraky se díky Jeho milosti mohou dít.

Původní článek v angličtině zde.

pondělí 28. dubna 2014

Díky Šrílovi Prabhupádovi


srila prabhupada_1Když jsem přišel do tohoto Krišna-Balarám mandiru, zpočátku jsem si všiml, jak hodně tu je Krišna přítomen, ale potom jsem si všiml, že Prahupáda je tu přítomný ještě víc než Krišna. To je fakt, to je ve skutečnosti pravda, protože Šríla Prabhupáda rozšířil milost Krišny a zpřístupnil námj ji.
Minulý rok tu dával přednášku Brahmánanda. Mluvil o Prabhupádovi a někdo měl otázku a povídá: "V počátečních dnech to byly takové důvěrné chvíle s Prabhupádou a později to bylo větší hnutí. Cítíš, že se ve vztahu k Prabhupádovi něco změnilo?"
Brahmánanda řekl: "Inu, víte, když jste dítě, tak váš otec je váš otec. A když vyrostete, tak je váš otec stále váš otec. Takže co se změnilo - nic se nezměnilo! Je to stejné!"
Pak ten oddaný řekl: "Vidím, že přijímáš Prabhupádu jako Boha."

sobota 26. dubna 2014

Mě je těžké potěšit!

Je zajímavé, jak je guru nakonec individualita. Zcela závisíme na svém duchovním učiteli. Ano, máme svůj vztah s Krišnou, ale pokud s námi není spokojen náš guru, potom nás Krišna nechce znát, tak jednoduché to je. Můžete jít za Krišnou a říct (australským přízvukem): „Hej, Krišno, haló… jak se vede?“ A On je jaksi chladný a neopětující.

To je náš proces, že člověk musí přijmout útočiště u nějakého vaišnavy, a vidíme, že v duchovním světě je každý služebníkem někoho jiného. To je jediný způsob, jak můžeme potěšit Krišnu. Gopī-bhartur pada-kamalayor dāsa-dāsa dāsanudāsah (ČČ Madhya-líla 13.80)

Někdy mluvím o tom, že musíme potěšit duchovního mistra. Nějakým způsobem, řízením osudu, milostí mého duchovního učitele a Krišny, jsem se stal duchovním mistrem. A pak jsem se začal na věci dívat z té druhé strany. Žák má těšit duchovního učitele a nyní jsem já tím, kdo má být potěšen. Znamená to tedy, že mám být doopravdy potěšen, nebo to znamená, že když někdo dosáhne určitého standardu přiměřené úrovně odevzdání v oddané službě, pak je duchovní učitel potěšen?

Ne, já se domnívám, že to znamená, že musím být skutečně potěšen. Víte, mě je těžké potěšit! Vždycky bylo. Potěšit mě nejde snadno. Abych pravdu řekl, jsem ve skutečnosti tak trochu náročná osoba: „Víte, je to pěkné, ale…“

Šrímad Bhágavatam 10.39.39, 30. března 2014, Kapské Město, JAR

Původní text v angličtině zde.

neděle 20. dubna 2014

Tlak být superdobrý!

Pokora je v moderním světě něco nezvyklého. Měli jsme v Holandsku baviče; viděl jsem to jako dítě, ale udělalo to na mě dojem. Byl to obyčejný člověk, měl na hlavě čepici – dělnický typ – a přišel na pracovní pohovor, který se odehrával ve velkém sále. Tazatel seděl za sklem s obrazovkou, takže jste ho nemohli vidět, ale jeho hlas se ozýval z reproduktorů.

Ten hlas říkal: “Jméno?“ Tak muž řekl své jméno a pak řekl: “Velice vám děkuji, prosím.“ A za každou otázkou, kterou zodpověděl, řekl: „Děkuji vám mnohokrát, prosím,“ a vypadal jako úplný hlupák, ale ve skutečnosti, když o tom přemýšlíte, byl velmi pokorný. A ten druhý muž (tazatel) byl velice chladný a arogantní.

Ale tato pokora byla podána jako… že se stanete hlupákem, když jste pokorní, když jste tak prostí. Takže celý svět kolem nás vytváří představu, že jsme hloupí, když jsme prostí.

Pronásleduje vás to dokonce i když jste oddaný: „Kolik znáš šlók?

Odpověď: „Sedm!“

Jen sedm! Můj bože, jak můžeš znát jen sedm šlók?!“ Kdo může být tak prostoduchý, aby tohle řekl…
Takže sociální tlak, který na nás působí po celém světě, kde musíte být větší a lepší, než jste, přichází v každé oblasti. V moderním světě se to týká i oblasti sexu, protože obyčejný sex nestačí – musí to být supersex! Musíte být supermilenec a pokud nejste, jste nula. Taková představa je vytvářena.

Šrímad Bhágavatam 2.7.52, 20. března 2013, Melbourne, Austrálie

Původní text v angličtině zde.

pondělí 14. dubna 2014

Být či nebýt... vegany?

Víc a víc oddaných se stává vegany a říkají, že mléko není čisté; v dnešní době to s sebou nese tolik krutosti vůči kravám. Ale Šríla Prabhupáda ohledně tohoto nebyl fanatický. Domníval se, že mléko je velice důležité, že ho potřebujeme pro lepší vývoj mozkové tkáně. Dokonce i když bylo v Americe mléko ředěno vitamínem D, jenž nemusí být vegetariánského původu, Prabhupáda říkal: "Nedělejte si s tím starosti, dejte si ho. Potřebujeme přijímat mléko." Takže Prabhupáda se zdál být v těchto záležitostech dost praktický.

Teď ale říkají: "Jenže ono je to teď horší než kdykoli předtím. Nyní uděláme lépe, staneme-li se vegany." Dobře, já tyto oddané respektuji, ale osobně cítím, že i když je kráva držena v otřesných podmínkách a je týraná, tak je to špatná věc. Je to špatně!

neděle 13. dubna 2014

Jít zpátky k Bohu v tomto životě

Otázka: Mahárádži, mluvil jste o sdružování s kvalitou dobra a o tom, jak být přirozeným. Máme to dělat krok za krokem, kousek po kousku?

Pravidelně bývám v Německu a tam mají autobahn (dálnici), kde není omezená rychlost. Pár let zpátky měli u kraje dálnice velkou ceduli, která říkala: "Želvy doprava!" Podobně je "želví pruh" také v duchovním životě. Takže tak, jako má ta německá autobahn různé pruhy, můžete navždycky zůstat v želvím pruhu a říkat si: "Dobrá, krůček po krůčku; lepší bezpečně, než pak litovat." Nebo můžete trochu riskovat a jet v prostředním pruhu. A když v Německu jedete v prostředním pruhu, tak někdy vidíte, jak za vámi někdo bliká, a potom kolem prosviští nějaké Porsche, což je Rúpa Goswami nebo někdo takový. Takže o tom přemýšlejte. Pokud jen napořád zůstaneme v želvím pruhu, tak si nejsem jistý...

Posunujeme se pod vedením oddaných?

Ano, do jisté míry. Musíte mít nějakou víru, že Krišna vás ochrání. Nemůžete být vždy pod vedením oddaných, každý krok na té cestě. Nemůžete být stále v rukou své matky ani jako dítě - musíte se k něčemu odvážit a podstoupit nějaké riziko, dokonce i spadnout na ústa. Dnes máme poradenský systém a já jsem první, kdo říká: "Velmi dobré, velmi pěkné!" Ale jako každý systém to má samozřejmě i tu druhou stránku. Tou je, že nechceme vytvářet přehnaně závislé lidi. Chceme samostatné osoby, které se jsou schopné o sebe duchovně postarat, inteligentně následovat. Musí to k tomu dojít - to je vyzrálost. Samozřejmě stále dychtíme po společnosti oddaných, nechceme bez ní žít, ale musíme se stát duchovně samostatnými. To je důležité. Takže krůček po krůčku je v pořádku, ale velké kroky! Je to krátký život! (luskne prsty)

Myslím, že jsem staromódní. Stále. V roce 1999 jsem dával seminář nazvaný "Od roku 1966 do roku 1999". A nálada v roce ´66 byla: "Všichni jdeme zpátky k Bohu  v tomto životě!" A v roce ´99: "Pokud je tvůj guru parama-prestha-priya sakhi, potom by možná teoreticky bylo možné jít zpátky k Bohu, ale my to nezvládneme, bude to trvat mnoho, mnoho životů." A podobné věci. Já jsem staromódní, stále tak nějak věřím, že se to možná stane v tomto životě, pokud se budu tvrdě snažit. Takže želví pruh... ne... Chci se z tohoto místa dostat pryč.

Čaitanya Čaritámrita Ádi-líla 9.37, 4. března 2012, New York, USA

Původní text v angličtině zde.

sobota 12. dubna 2014

Den oslav

Ačkoliv se oficiální vyasa-puja festival Kadamby Kánany Swámího bude konat v Rádhádéši 25. dubna 2014, dnešní den je i přesto speciální jakožto den jeho zjevení podle solárního kalendáře. Maháráj dnes jede do Durbanu a byl svými žáky požádán, aby se zde zúčastnil domácího programu, kde jej budou uctívat.

Při této příležitosti oddaní Maháráje oslavují. Někteří mu píší, jiní čtou své oceňující offeringy, ale jeden mladý bhakta v Mayapuru byl kreativní a rozhodl se svůj offering Mahárájovi zazpívat. Prahlád a jeho matka, Premalata déví dásí (KKS), jsou z Prahy v České republice, ale v roce 2011 se přestěhovali do Mayapuru, takže Prahlád mohl navštěvovat gurukulu a Maháráj byl po celou pilířem jejich podpory. Tento výmluvný offering  si můžete poslechnout kliknutím na odkaz nebo přímo v přehrávači níže.

Hudební offering bhakty Prahláda



Chtěli bychom vyjádřit svá nejlepší přání Jeho Svatosti Kadambovi Kánanovi Swámímu, stejně jako svou vděčnost za to, jakým je zdrojem inspirace a moudrosti. V původním článku v anličtině zde je několik foto vzpomínek na oslavy dne zjevení v minulých letech.

úterý 8. dubna 2014

Hledání znamení


Jeden novinář přišel za Šrílou Prabhupádou. Udělal nějaký domácí úkol. Řekl Šrílovi Prabhupádovi, že slyšel, že čistý oddaný vždy představuje Krišnu a jedná podle Krišnovy vůle. Takže se zeptal,"Jak čistý oddaný zná Krišnovu vůli?" Načež se Raméšvar, který byl sanjásí, ujal odpovědi a řekl, "Ví to, protože Krišna mu to vše vyjevuje v srdci."


Prabhupáda řekl, "Ne. Tak to není. Když chci vědět, co Krišna chce, prostě se ho zeptám." 
Takže takové spojení s Krišnou, být tak blízko, tak přímo, že Krišna je tak přítomen kdykoli chcete, to je jiná úroveň. Je to jiné než modlit se ke Krišnovi a říkat, "Prosím dej mi znamení!" A spadla květina! Květina spadla! Ano, to je jiné.
"Měl jsem takový úžasný sen!"
"Ach, to nic není! Já měl víc než jen sen. Měl jsem vizi za bílého dne!"

Úžasná milost. Úžasná milost. Chvíle milosti. Krišna říká, "Ano, vezmi si drobek. Tady si vezmi ten drobek milosti. Ano, vezmi si nějakou inspiraci. Ano, já ti dám ten zážitek. Ano, vezmi si to. Dám ti, nechám pro tebe spadnout květinu. Ano, žádný problém. Uslyšíš hlas, ano." Všechny tyto věci tu můžou být, ale to je milost, rozhodně. Krišna pro nás aranžuje tolik věcí. Ale v konečném smyslu tato Krišnova milost ještě není zcela k mání, protože naše nečistoty nám brání v přístupu k této milosti.

naham prakasah sarvasya
yoga-maya-samavritah 
(Bhagavad-gíta 7.25)


Krišna se skrývá, je zakrytý. Takže ten pokryv tu stále je a to je ten problém, že Krišna zůstává vždy skryt, dokonce i když naším směrem přijde trochu milosti, ale pro Šrílu Prabhupádu byl Krišna vždy přístupný.


Majápur, 28. prosince 2013, ŠB 5.10.24

Odkaz na přepis v angličtině najdete zde.
 

neděle 6. dubna 2014

Mnoho otázek, jedna odpověď

Ve vědomí Krišny máme mnoho otázek typu "jak". "Jak být pokorný? Jak být odhodlaný? Jak si udržet rovnováhu? Jak dělat všechny tyhle věci?"

Jediná odpověď na to je stát se samostatně smýšlejícím; vědomí Krišny není nikdy o slepém následování. "Mahárádži, dejte mi prosím pokyn, který mohu aplikovat kdykoliv a kdekoliv."


Jeden vám mohu dát: "Neustále zpívejte Hare Krišna!" To je ten jediný, který znám, a ve všech jiných případech musíte přijmout instrukce a použít svou inteligenci na to, jak je aplikovat.

"Měli bychom všichni být jako Džada Bharata?" Myslím, že v Mayapuru by byl opravdu chaos, kdybychom se všichni po odchodu z této přednášky začali chovat jako Jada Bharata! Možná si ale vezmeme něco z povahy Jada Bharaty. Takže jak následovat Jada Bharatu? Odpověď je: s rozumem.

"Jak následovat pokyny ohledně toho, kdy říci ano, a kdy říci ne?" Posuzujte každou situaci samu o sobě. Analyzujte ji a pochopte, jestli je to příznivé pro Krišnu. Pokud si nejste jistí, zeptejte se na radu někoho, komu věříte, a takto klopýtáme stále dál duchovním životem:

‘durgame pathi me ’ndhasya
skhalat-pāda-gater muhuḥ
sva-kṛpā-yaṣṭi-dānena

santaḥ santv avalambanam,’ (CC Antya-lila 1.2)

Má cesta je velice těžká. Neustále klopýtám, ale díky opoře v podobě hole milosti oddaných mohu zůstat na cestě. Takže když si nejsme jistí, zeptejme se někoho na radu.

Šrímad Bhágavatam 5.9.3, 25. prosince 2013, Mayapur, Indie

Původní text v angličtině zde.

pátek 4. dubna 2014

Vidět duchovní realitu

Kadamba Kánana Svámí, 20. března 2014 Melbourne, Austrálie, ŠB 2.7.52

 Protože my jsme v duchovním světě a nejsme ve skutečnosti zde v hmotném světě. Jsme zde, jen proto, že duchovní svět je zakryt mrakem iluze a zdá se, že jsme v hmotném světě, ale ve skutečnosti nejsme. Jsme ve skutečnosti v duchovním světě.

Vidíme, že Šríla Prabhupáda měl tento typ vědomí a byl velice tolerantní a neunešený hmotnými věcmi. Prabhupáda byl tak zaměřený na Krišnu, že se příliš neidentifikoval s hmotným světem. Hari Šauri, který byl Prabhupádovým osobním služebníkem popsal, jak měl jednoho dne Prabhupáda opuchlou tvář.