sobota 31. ledna 2015

Pán Nitjánanda - symbol laskavosti

Když jdeme za lidmi, kteří nemají žádné transcendentální poznání, uvolňujeme pravidla a díváme se na spontánní službu. Takto můžeme zaměstnat tolik lidí a přivést je blíže - přivést je do našeho hnutí. Toto je hnutí Nitjánandy - přizvat všechny. Je to all-inclusive hnutí ohromné laskavosti. Pán Nitjánanda je symbol této laskavosti, symbol pozitivizmu!

Jako někdy vidíme rodiče - matku s jejími dětmi, kteří jsou úplně pozitivní! A já vidím to malé, vřískající monstrum, které jé hrozně ošklivé, celé červené a flekaté, s nateklýma očima, skoro bez vlasů a úplně vrásčité. Pak to vyluzuje děsné zvuky a tak... Takže z pohledu muže to je něco, co někdy neoceňuje. Dítě prostě bouchá do věcí a potom přijde matka a řekne: "Ach... on to má tak rád!" Vidí to naprosto pozitivně, rodičovská nálada... Je k tomu dítěti pozitivně nakloněná. Stejnou náladu má také Pán Nitjánanda. Tak pozitivní... "Podívejte, jak pěkné! On chce dělat trošku služby, jak hezké!"

Tohle je nálada tohoto hnutí, je to hnutí velice liberální. Nitjánanda je hlavní kazatel, Nitjánanda udává tempo! Nitjánanda je ten, kdo ukazuje, jakou náladu bychom měli mít při svém snažení a svých činnostech. Náladu velké laskavosti a toho, že na všech vidíme to dobré. Prabhupáda řekl, že máme nalézt jiskru a rozdmýchat ji! Najít malou jiskřičku bhakti a rozdmýchat ji - to je nálada Pána Nitjánandy...

Přednáška na den zjevení Pána Nitjánandy, 28. ledna 2010, Kapské Město, JAR

Původní text v angličtině zde.

pátek 30. ledna 2015

Kázat všude

Je zde vždy milost, kterou můžeme dávat lidem - i v práci. Někteří lidé jsou tak dobrými kazateli... je to úžasné! Jako v Londýně, kde mě tato čínská dáma někdy přichází vyprovodit na letiště a pak tam okamžitě začne kázat. Káže Číňanům. Vždycky tam nějaké najde a chce jim dát milost!

Jednou tam nějaké potkala a zjistila, že na tom letišti musí čekat osm hodin. Řekla jim: "Ó, tak to můžete přijít do chrámu." A vzala je tam. Prostě je vzala do chrámu! To je odhodlání, je to možné.

Pracuje pro vládní stavební oddělení a musí schvalovat stavební projekty, takže nějaké rozpočty a určité kontroly... a i přesto tam celý den káže. Celý den v práci - žádný problém, ale dělá svou práci.

Takže je tu mnoho způsobů, jak sloužit Krišnovi. Každý Mu může sloužit 24 hodin denně. Nezáleží na tom, kde žijete.

Večerní přednáška, 23. prosince 2014, Kapské Město, JAR

Původní text v angličtině zde.

čtvrtek 29. ledna 2015

Je něco lepšího než sloužit Krišnovi?

Ve Šrímad Bhágavatamu (3.29.12-13) Šríla Kapiladéva uvádí během poučování své matky následující charakteristiky čisté oddané služby: "Má drahá matko, ti, kteří jsou Mí čistí oddaní, nemají žádnou touhu po hmotném prospěchu nebo filozofické spekulaci a zaměstnávají svou mysl natolik ve službě Mně, že se nikdy nezajímají o to, aby mě žádali o cokoliv jiného než aby byli zaměstnáni v této službě. Dokonce neprosí ani o to, aby se Mnou mohli žít v Mém sídle." Tento verš je základem čisté oddané služby pro následovníky Šrí Čaitanyi Maháprabhua - nežádají nic jiného, než aby byli zaměstnáni ve službě Pánu.

To je pochopitelné, protože zde není nic úžasnějšího než Krišna, a tudíž tu není ani nic lepšího, než sloužit Krišnovi! Tak o co můžeme Krišnu žádat?! Pokud při jakémkoliv uctívání Krišny žádáme o něco jiného, znamená to, že si myslíme, že tato jiná věc je lepší. Pracujeme pro peníze - ne proto, že milujeme svou práci, ale proto, že milujeme peníze. Takže milujeme něco jiného. Uctíváme a prosíme o mnoho požehnání: dobré zdraví, bohatství a všechny tyto věci, protože se o tyhle materiální věci staráme. Pak s velkou oddaností děláme svůj offering, ale to není čisté. Čistá motivace znamená, že nežádáme nazpět nic jiného než více oddané služby.

Seminář z Nektaru oddanosti, část 2a, prosinec 2014, Mayapur, Indie

Původní text v angličtině zde.

úterý 27. ledna 2015

Opravdové bratrství


Jak můžeme my, světová mládež, přijmout tento velký ideál, kdy říkáme: „Staráme se o štěstí všech a ne jen o vlastní štěstí?“ Toho je možné dosáhnout! 
Je to možné, ale jen pod jednou podmínkou – když máme společný cíl. Není těžké jej najít, ale nelze jej hledat na zemi, protože pokud se díváme na zemské, světské věci, máme každý jiné cíle. Jeden chce BMW, jiný Mercedes a další letadlo!

Proto, pouze jediným společným cílem je ten duchovní. To je to, co nás může sjednotit. Všichni pocházíme z různých prostředí, ale za těmito prostředími je pojetí Boha. S pojetím Boha je možné se sjednotit. S pojetím Boha je možné najít řešení pro svět. Když vidím, že osoba, která je ode mě značně odlišná, je upřímně oddaná Bohu, a pokud se o to já rovněž snažím, potom můžeme vzájemně jeden druhého ocenit, třebaže jsme tak odlišní.

Pravé bratrství lze nalézt, když vidím, že můj bratr, který je tak odlišný, se opravdu snaží udělat něco úžasného, a je nalezeno, pokud se každý snaží udělat něco úžasného, něco nesobeckého. Toto je možné jen pomocí duchovního řešení.

Program pro mládež, 24. září 2014, Scottburgh, JAR

Původní text v angličtině zde.

neděle 25. ledna 2015

Zkouška chatrného zdraví

Otázka: Má žena a já jsme se od té doby, co jsme přijeli do svatého dhámu, potýkali se špatným zdravotním stavem. Snažili jsme se chápat to jako překážku a očištění. Mohl byste o tom trošku něco říci?

Chatrné zdraví je velká zkouška! V astrologii je někdy řečeno, že se můžete podívat na něčí horoskop a vidět všechny dobré vlastnosti, které má, ale pokud je špatné jeho zdraví, pak je to všechno anulováno. Takže špatné zdraví má sklon zrušit všechny druhy schopností a okolností. I když má člověk normálně chuť naslouchat a zpívat, při špatném zdravotním stavu se to všechno může stát břemenem. Takže chatrné zdraví je velmi obtížný test.

pátek 23. ledna 2015

Dodržování slibů

Jsme tady dnes proto, abychom složili sliby. Dáme slib: určité věci nebudu dělat a určité věci budu dělat. Je velmi těžké si udržet odhodlání. Dnes se cítíme silní: "Ano, tohle chci." Ale jak se budeme cítit za nějakou dobu? Jak se budeme cítit, když budeme nemocní nebo z nějakého důvodu sami? Může se stát tolik věcí... Když cestujete po světě, vidíte mnoho různých věcí. Nedávno jsem viděl nového oddaného, který najednou oslepl. Celý jeho život se najednou měnil. Nevíme, co se stane v budoucnu. Může to být dobré nebo špatné, ale jak budeme schopni zastat své sliby? O tom by se mohl udělat celý seminář - jak udržet sliby.

středa 21. ledna 2015

Blízkost duchovního učitele

Čím víc se snažíme uzpůsobit svůj život podle touhy duchovního učitele, tím víc on je vždy přítomný. Pořád byste měli myslet: "on se dívá na to, co děláme". Možná není s námi, ale pak nás uvidí po třech, šesti měsících a stačí mu jediný pohled do naší tváře a podle výrazu v ní může vidět, co jsme dělali těch šest měsíců. Kdybychom těchto šest měsíců mysleli na to, že je pořád s námi a snažili se všechno dělat tak, jak se mu to líbí, tak pak se na něj po oněch šesti měsících podíváme a naše tvář bude otevřená a zářící. Ale když jsme nedělali to, co po nás chce, tak když ho pak potkáme, naše tvář bude uzavřená a tmavá. Duchovní mistr to okamžitě vidí. Takže bychom si pořád měli myslet: on je tady přítomný. A čím víc to budeme dělat, tím víc přítomný bude.

V Novém Vrindávanu jednou večer nesli Prabhupádu na nosítkách a měli tam i spoustu hořících pochodní. Byla tam horská cesta, které oddaní říkali Aghásurova. Tak tam tak nesli Prabhupádu a díky tomu světlu pochodní to celé vypadalo jako z duchovního světa. Jeden oddaný se na to díval z dálky a přemýšlel, že by chtěl být Prabhupádovi blíž. Když se mu pak ale opravdu ocitl nablízku, uvědomil si, že i kdyby byl úplně těsně u něj, pořád od sebe budou vzdáleni spoustu vesmírů. Takže přiblížit se k duchovnímu učiteli můžeme jen odevzdáním se a službou. Pak i když budeme daleko, budeme se cítit blízko.

Přednáška na sobotním programu, 12. února 2005, Praha

pondělí 19. ledna 2015

Ten, kdo činí dobro, není nikdy přemožen zlem

Viděli jsme případy, kdy byli oddaní zavražděni. Vím o jednom oddaném, který byl zavražděn během toho, co zpíval džapu - stalo se to v Jižní Africe. Všichni byli šokováni, protože to bylo hrozné - byl to přece oddaný... Měli jsme o odchodu tohoto oddaného velkou schůzi a diskutovali jsme do velké hloubky. Kvůli této události přijelo mnoho starších vaišnavů. Debatovali a nakonec přišli se závěrem, že někdy není Krišnou ochraňováno tělo, ale duše. Proto ve všech časech určitě platí tento výrok z Bhagavad-gíty (6.40):

na hi kalyana-krt kascid
durgatim tata gacchati

Vaišnava není nikdy přemožen zlem; není to možné, ačkoliv se to tak může jevit. Duše je vždy ochraňována a vždy dospěje k nejpříznivějšímu cíli!

Takže takto můžeme vidět, že ten, kdo přijímá útočiště u Krišny, tak i když vykonal jen malou službu, dělá velký duchovní pokrok. A okamžitě dostaneme Krišnovu ochranu. Tato Jeho ochrana takového oddaného je opravdu obrovská. I když se udělají chyby, pořád není odsouzen ke zkáze, ale je od zkázy zachráněn. Proto potom oddaný dosáhne konečného cíle života, protože Krišna bude pokračovat v aranžování ještě více věcí pro naše očištění.

Takže když už jsme jednou začali s tímto procesem, jednou už jsme na této cestě, potom budeme zajisté pokračovat a pokračovat, a jediná věc, která může náš pokrok dočasně oddálit, jsou výsledky vaišnava aparádhy. Toto dočasné oddálení může trvat dlouhou dobu, stejně jako Dakša, který musel trpět kalpu s hlavou kozy. Kalpa je opravdu dlouhá doba. Takže vaišnava aparádha je jedna věc, které se musíme vyvarovat, a pak ještě také náma aparádha. Poté můžeme velice pěkně dělat pokrok - automaticky na této cestě čisté oddané služby!

Šrímad Bhágavatam 6.1.19, 9. listopadu 2014, Mayapur, Indie

Původní text v angličtině zde.

neděle 18. ledna 2015

Krišna je vše!

Jedna zábava, kterou mám velmi rád, je když Krišna jí hlínu. Mám ji tolik rád, protože Matka Jašóda se dívá do Krišnových úst a vidí v nich celý vesmír, což je opravdu úžasné - vesmír obklopený Krišnou, který je zároveň obklopen vesmírem! To je opravdu výjimečné! On je opravdu uvnitř, s námi, a zároveň je ve stejnou dobu vesmír uvnitř Něj. Jak je tohle možné?

Ne díky zákonům přírody. Ne díky logice, prostě se to děje a On to ukazuje Matce Jašódě tady a teď a ona pak vidí opravdový vesmír, protože se dívá do Jeho úst a vidí v tomto vesmíru Krišnu a také sebe, jak se dívá do Krišnových úst! A v tomto vesmíru znovu Krišnu a znovu sebe, znovu Krišnu a znovu sebe - v tolika vesmírech! Takto je Matka Jašóda úplně ohromena!

Zde vidíme povahu Nejvyššího Pána. Je velmi pěkná, protože zde můžeme vyvinout víru, že vše je Krišna! Jinak můžeme pochybovat: jak tenhle pasáček, který si v lese hraje se svými telátky a pasáčky, může být zároveň původem všeho? Jak On může být vším? Krišna je zároveň vše a zároveň pasáčkem? Jak je tohle možné? Neměl by být Krišna prostě pasáčkem PLUS vším a nebylo by to pak úplné? Matematicky takto můžete smýšlet. Můžete si myslet, že Bůh znamená osobní pasáček plus všechno ostatní. Ale ne, Krišna už je úplný. Je úplný a přesto vesmír existuje vně Něj, jako by byl od Něho oddělený. Je to neuvěřitelné, ale opravdu úžasné. Takže tahle zábava je velice důležitá, protože nám opravdu dává porozumění tomu, že Krišna je vše a zároveň jak je od všeho oddělen.

Přednáška na Džanmáštamí, 16. srpna 2006, Goloka Dhám, Německo

Původní text v angličtině zde.

sobota 17. ledna 2015

Kapské Město - prosinec 2014

Zpráva od Nicole

Po šestitýdenním pobytu v Majápuru přijel Kadamba Kánana Svámí v sobotu 20. prosince na krátkou návštěvu do Kapského Města. Po pouhé noci odpočinku se mahárádž účastnil festivalu Snána Játra, kde vedl melodický kírtan a následně mluvil o slávě Pána Džagannátha. Na konci programu vyzval mahárádž obecenstvo k zakoupení knih Šríly Prabhupády a také k jejich distribuci v ulicích nebo darování jich jako dárků.

Mnoho žáků přicestovalo z celé země, aby mahárádže viděli, a i když se stále ještě zotavoval z nedávných hektických dní v Majápuru, přesto si udělal čas, aby se jim věnoval. Dával denně ranní přednášky ze Šrímad Bhágavatamu, stejně jako i večerní lekce, které začínaly dlouhým kírtanem a publikum je milovalo. V pondělí 22. prosince večer se konalo v podkroví chrámu shromáždění žáků. Byl to důvěrný program, který mahárádž začal čtením zábav ze Šrí Govinda Lílámrity od Krišnadáse Kavirádže Gosvámího a pokračoval promluvou o zdokonalování a naší zadluženosti v našich vztazích s oddanými.

Každoroční předávání cen za Prabhupádův maraton se konalo na Štědrý den a řídila ho také Jeho Milost Medhaví Prabhu. Výsledky překonaly ty z nedávných let a na mahárádže udělalo úsilí oddaných dojem.

Další den proběhla zasvěcovací ceremonie s Kadambou Kánanou Svámím i Bhakti Čaitanyou Svámím. Dva oddaní dostali zasvěcení od Kadamby Kánany mahárádže. Veshal (z Durbanu) je nyní Virabadra dás a Domagoj (původem z Chorvatska) Dharmasetu dás. Byla to pěkná událost, oba jsou nadšení sankírtanoví oddaní. Tři oddaní také obdrželi druhé zasvěcení.

27. prosince se konala v bohatém a malebném předměstí Sea Pointu Ratha Játra. Byl pěkný slunečný den a průvod začal okolo 10.30 hodin. Bhakti Čaitanya Svámí, jenž seděl na voze, představil festival shromážděným lidem a Kadamba Kánana Svámí vedl úžasný kírtan, od začátku velice živý. Ke konci bylo vše ještě extatičtější a zahrnovalo to také sladké zvuky trubky, stejně jako i vuvuzely (africký roh) - jihoafrický oblíbený nástroj. Průvod přitahoval široké spektrum obyvatel a návštěvníků kosmopolitního Kapského Města. Poté všechny uvítal stan "Jídlo pro život" s lahodným prasádam. Mahárádž se ještě před tím, než se vrátil zpět do chrámu, zapojil do konverzace s některými lidmi, kteří se zajímali. Po návratu do chrámu dal pro potěšení oddaných, kteří byli kolem, spontánně odpolední přednášku.

Nakonec dal v neděli mahárádž společnou lekci s Bhakti Čaitanyou mahárádžem, kde mluvili detailněji o významu Ratha Játry. 29. prosince odjel mahárádž z Jižní Afriky do Mnichova v Německu. Navštivte Flickr pro zhlédnutí všech fotografií.

Původní text v angličtině zde.

čtvrtek 15. ledna 2015

Závěrečné slovo

Otázka: Mahárádži, vysvětloval jste, jak každý áčárja praktikuje drahokam transcendentálního poznání, které obdržel od svého předchůdce a přidává svůj osobní styl, rukopis. Někdy slyšíme různé oddané a všichni přidávají své detaily, takže je těžké to sjednotit.

To je důvod, proč máte duchovního učitele. Duchovní mistr je vaše kotva a vy ho následujete. Mohou zde být různí vaišnavové, kteří mohou zdůrazňovat různé body, což nás někdy může poplést. Jeden může říct, že musíte zpívat a jiný, že musíte rozdávat knihy! A ještě někdo další, že musíte uctívat Božstva. A na konci dne už nevíte, co dělat, ale musíte si vybrat jednu z těchto věcí, takže koho poslechnete?! Nakonec to určí duchovní učitel! Tehdy říkáme, že všechny tyhle věci v duchovním životě zde jsou, ale pro mě je příkaz mého duchovního mistra drahokam, který nesu na své hlavěguru siromani, co chce, abychom udělali, by mělo být uděláno.

Šikšáštaka seminář: verše 1 a 2, část první, říjen 2014, Mayapur, Indie

Původní text v angličtině zde.

středa 14. ledna 2015

Užívat si bez hříchu

Musíme se dívat na svůj život jako na celek a ne se jen ztratit v okamžiku. Užíváme si hmotný svět, ale pořád to není naplňující. Je zde požitek, ale není to dost pro naplnění prázdnoty v našem srdci. Pokud chceme požitek, musí být autorizovaný a v rámci hranic zbožného života. Ne že si užíváme hříšným způsobem, protože pokud si užíváme hříšně, pak budeme mít plné ruce práce s hříšnými reakcemi. Takže tomu, kdo si přeje užívat smyslů, je to povoleno, ale v rámci hranic autority. Kdokoliv, kdo porušuje pravidla písem, se zavazuje k utrpení v budoucnu, v hmotném světě. Proto musíme přijímat útočiště, útočiště principů dharmy!

Přednáška v Govindě, 21. května 2014, Praha

Původní text v angličtině zde.

úterý 13. ledna 2015

Služba oddaným

Otázka: Do určité míry se možná chceme stát čistými oddanými, ale jak můžeme tuto touhu udělat vážnější?

Šríla Prabhupáda vysvětluje, že se vše hýbe díky chuti, protože když není žádná chuť, pak je velmi obtížné dělat cokoli. Šrímad Bhágavatam 1.2.16 říká:
śuśrūṣoḥ śraddadhānasya, vāsudeva-kathā-ruciḥ, syān mahat-sevayā viprāḥ, puṇya-tīrtha-niṣevaṇāt.

Měli bychom sloužit vaišnavům a tímto způsobem získáme chuť naslouchat o Krišnovi. A jakmile máme chuť o Něm naslouchat, přijde touha. Protože nasloucháním o Krišnovi se zesílí naše touha stát se čistým oddaným. Vše tedy začíná službou oddaným.

Otázka: Co obnáší stát se čistým oddaným?

První věcí je sloužit čistému oddanému, ale ne mu sloužit jen tak trošku. Ne! Znamená to čistému oddanému odevzdat svůj život. Pochopit "jsem majetkem tohoto čistého oddaného!" A takto se člověk může stát čistým oddaným. To je první věc. Ado guru-padasraya (Čaitanya Čaritámrita, Madhya-líla 22.115) - nejdříve bychom se měli stát majetkem čistého oddaného.

Šrímad Bhágavatam 6.1.50, 1. prosince 2014, Mayapur, Indie

Původní text v angličtině zde.

pondělí 12. ledna 2015

Mayapur - prosinec 2014

V podávání zpráv o cestování Kadamby Kánany Svámího jsme dva světadíly pozadu. Doženeme to v několika následujících dnech. Mahárádž zůstal v Mayapuru do 19. prosince. Během té doby se intenzivně zaměstnával v různých službách: Mayapur Master plán, vyučování v kurzu Bhakti Šástri, zasvěcování, ranní přednášky, vedení kírtanu, parikrama a tak dále.

Skupina Bhakti Šástri, kterou mahárádž učil Nektar oddanosti, byla velmi energickou partou. Následovaly některé zajímavé výměny a diskuze. Vibrace této třídy můžete zažít posloucháním audio nahrávek níže na tomto odkazu (stejně jako zhlédnout fotografie - pozn. překl.).

V sobotu 20. prosince mahárádž přijel do Kapského Města v Jižní Africe, kde strávil devět dní. Poté cestoval do Německa, kde se účastnil Sankírtanového festivalu a dalších programů. Tento víkend vyrazil do Spojeného království. Podrobné reportáže budou následovat...

Původní text v angličtině zde.

středa 7. ledna 2015

Buďme vážní

Otázka: Řekl jste, že jsme sami za sebe a že je to na nás, jestli půjdeme zpátky domů, zpátky k Bohu. Co bychom měli dělat?

Vezměte velmi vážně oddanou službu. Vezměte ji velice vážně! To je to, co máme dělat. Opravdu, všechno, co můžu říct, je: buďte vážní ohledně vážných věcí.

Můžeme mít hodně zábavy. Každý chce nějakou legraci - můžeme žertovat, můžeme si hrát, můžeme hodovat a tak dále, ale pojďme být vážní ohledně vážných věcí! Vážní pokud jde o zpívání šestnácti kol, vážní ohledně následování čtyř regulativních principů, vážní co se týče čtení knih Šríly Prabhupády, vážní v oddané službě, vážní v našem ášramu. Buďme vážní ohledně vážných věcí a poté zjistíme, že se postupně staneme velice cílevědomými a vážnými v tom, jít zpátky k Bohu.

Šrímad Bhágavatam 6.1.50, 1. prosince 2014, Mayapur, Indie

Původní text v angličtině zde.

pondělí 5. ledna 2015

Vždy v naší mysli

Všechna pravidla a regulace v písmech slouží jednomu principu - vždy vzpomínat na Krišnu a nikdy na Něj nezapomenout. Ten, kdo vždy vzpomíná na Krišnu, je neustále připraven na smrt. Na konci života musí člověk vzpomínat na Krišnu. Takže když na Něj pořád vzpomínáme a nikdy na Něj nezapomeneme, pak ať už přijde smrt kdykoli, jsme ochráněni. Tak či onak si potřebujeme zařídit své životy takovým způsobem, abychom vždy vzpomínali na Krišnu.

Přednáška v Govindě, 21. května 2014, Praha, Česká republika

Původní text v angličtině zde.

sobota 3. ledna 2015

Opravdová ochrana

Krišna je vždy naším příznivcem. Vždycky! Nezáleží na tom, co se stane, zkrátka vždycky! Proto se na Krišnu nikdy nehněvejte, to je chyba. Je to veliká chyba! Jsme nevýznamní, právě jako zde v této chrámové místnosti – na podlaze jsou čtverce a každý na něm sedí jako figurka na šachovnici. Figurka na šachovnici nemůže mít přehled o hře. Může pouze vidět figurky, které jsou okolo ní, nemůže vidět vše. Ale hráč má o hře kompletní přehled. Stejně tak Krišna vidí kompletně celou hru, ale my o ní přehled nemáme.

Takže bychom neměli lomit rukama a říkat: „Jak se mi tohle mohlo stát? Jak se mi to mohlo stát? Dal jsem Krišnovi všechno. Jak se mi tohle mohlo stát?“ Ne, Krišna chápe… Ví, kdo jsme byli v našich minulých životech. My to nevíme. Krišna ví vše. On ví, co jsme dělali, my ne. Krišna ví všechno a nikdy nás nebude chtít zbytečně trápit. Nikdy! Takže bez ohledu na naše těžkosti je musíme snášet s velkou vírou. Měli bychom si uvědomit, že pokud jsme oddaní, pak zažíváme zvláštní obtíže. Měli bychom chápat: „Krišna mi prokázal přízeň. Prokázal mi laskavost. Dělá aranžmány pro mé očištění, mám štěstí. Věnoval mi speciální pozornost, speciální milost.“ Přesně takto. Tohle je transcendentální vidění. Takhle můžeme snášet všechny těžkosti s vědomím, že nás Krišna vždy ochraňuje. Toto poznání je největší útěchou a musíme o tom být s hlubokou vírou přesvědčeni. Krišna nás vždy ochraňuje. Dokonce, i když to nevíme, ochraňuje nás.

„Ano, ale někteří oddaní umírají. Dokonce umírají ve strašlivých situacích. Krišna je neochránil? Kde byl Krišna?“

„Krišna tu byl. Chránil je.“

„Ale ne, nedělal to. Oddaný zemřel, On jej neochránil. Ve skutečnosti jej nechránil. Prostě zemřel. Viděli jsme oddané, kteří byli zavražděni. Zabiti! Jak může být oddaný zavražděn? Krišna je neochraňoval.“

„Ó ano, ochraňoval.“

„Ne, neochraňoval“

„Ano, ochraňoval.“

„Tak jak tedy?“

On neochraňoval tělo, ale duši. Nikdy duši neopouští. Nikdy! Krišna nikdy neopouští Svého oddaného. Tělo... fajn. Víte, že dříve či později bude konec. Myslím tím, že se to musí stát. Tato těla... co se může stát  materiálnímu tělu. Je to ohromné a stane se to. Hmotné tělo není tak dobré. Kdo si jej chce ponechat? Kdykoli je ten čas, nechte nás odejít z tohoto těla. To není problém, Krišna ochraňuje duši. To je skutečná podstata a je to úžasné!

Musíme mít víru a tu musíme utužovat. Začíná to poznáním. Nejdříve to slyšíme a přemýšlíme o tom. „Hmm, nad tímhle jsem nikdy nepřemýšlel… Hmm, fajn, rozumím. Krišna ochraňuje duši.“ Takže člověk nemůže mít takovou víru okamžitě, musíme naslouchat a přemýšlet o tom. A poté, co jsme o tom přemýšleli, uvažujeme: „Ano, je to pravda.“ Poté můžeme svou víru upevnit. Ano, upevnit! Vidíme, že velcí oddaní to takto berou. Toto je tajemství velkých oddaných. Takoví jsou, abhayam – odvážní… Protože vědí, že Krišna ochraňuje duši.

Šrímad Bhágavatam 3.3.18, 10. října 2014, Melbourne, Austrálie

Původní text v angličtině zde.

čtvrtek 1. ledna 2015

Shromažďování duchovního bohatství

Může být pravda, že si někteří lidé z předešlých životů  nesou více duchovní síly než ostatní. Ale ať už jsme si udělali jakékoli zásoby, nevydrží nám. Je to jako peníze - někteří mohou mít v peněžence o trochu více než jiní, ale pokud nezajistíte, že do ní přijdou peníze nové, tak i když máte opravdu tučnou peněženku, brzy bude prázdná. Tak či onak stejně zmizí. Takže bod je, že v tomto životě potřebujeme duchovní sílu, abychom měli přesvědčení opravdu přijmout výzvy v duchovním životě. Síla nepřichází z toho, co jsme dostali při narození. Síla je to, co potřebujeme vybudovat, a to je hlavní bod - člověk musí shromažďovat daivī sampad neboli duchovní bohatství.

Stejně jako někdo ve světě, kdo neustále hledá příležitost, jak vydělat nějaké peníze - tímto nebo oním způsobem prostě vydělat peníze. Materialisté pořád hledají možnosti. Stejně tak oddaný vždy hledá příležitosti, jak shromáždit nějaké duchovní bohatství, protože právě duchovní bohatství je zdrojem síly. Šríla Prabhupáda dává příklad železa, které dáme do ohně a ono se potom chová jako oheň. Takže čím více duchovního bohatství sbíráme, tím více přijde výsledek, že budeme duchovně silnější.

Šrímad Bhágavatam 6.1.50, 1. prosince 2014, Mayapur, Indie

Původní text v angličtině zde.