Víte, zamilujete se a potom chcete dítě. Ano, to je moc pěkné, ale pak
musíte přemýšlet:
"A co škola?
Ó můj Bože, tady není pořádná škola pro moje dítě! Co teď budu dělat? Ale když
se přestěhujeme do toho druhého města,
tam potom moje dítě dostane to správné vzdělání.”
“Ano drahoušku, ale právě jsme splatili hypotéku na dům!”
“Ano, já vím, ale to dítě ... “
“Pokud se budeme muset přestěhovat, ztratíme nějaké
peníze, ale nevadí, přestěhujeme se.”
Je to řetězec akcí a reakcí,
který nás víc a víc zaplétá, a to nás svazuje. Jak stárnete a šedivíte, děti
vyrostou a vy si říkáte, “Ó Bože, jak je protlačím tou univerzitou! A ti
darebáci to studium vůbec neberou vážně!”
Tolik problémů! Je to celá
síť zapletení. Proto čím víc se pustíme do duchovního života a čím budeme
duchovně silnější, tím bezvýznamnější pro nás budou hmotné záležitosti. Proto
denně zpíváme minimálně 16 kol. Bez těchto šestnácti kol nejsme schopni
dodržovat čtyři usměrňující zásady. Tudíž, začíná to zpíváním Hare Krišna a pak
následuje dodržování usměrňujících zásad.
Jde to ruku v ruce, ale
víte, když někdo řekne: “Já dodržuju čtyři zásady, ale nechantuju," vše,
co k tomu můžu říct, je, že to nevydrží. To nemůže vydržet. Je to dobré. Pěkné,
ale nemůže to vydržet. Když nezpíváte svá kola, nemůže to vydržet, neboť zpívání
nás povznáší nad tělesnou úroveň. Bez zpívání zůstáváme na tělesné úrovni a
pak se vaše rozhodnutí dodržovat čtyři zásady odehrává pouze v mysli. Když
nezpíváte a dodržujete zásady, pak je to mentální rozhodnutí.
To je slabé, balavan indriya-gramo vidvamsam api
karsati (Šrímad Bhágavatam 9.19.17). Je řečeno, že smysly jsou tak dravé,
že se s nimi potýká dokonce i ten, kdo je učený. Dokonce i když to víte, zápasíte s tím. Ale když jste duchovně nabití oddanou službou, dostanete milost.
Takže když zpíváte, dostanete milost. Proto je zpívání tak důležité!
Přeložila bhn. Eva
Původní text v angličtině zde.
Žádné komentáře:
Okomentovat