neděle 31. července 2016

Služba ve stylu "skutek utek"!

19. kapitola Čaitanja Čaritámrity Madhya-líly je věnována biografii Rúpy Gosvámího a tomu, jak obdržel pokyny od Šrí Čaitanji Maháprabhua. Čím to začíná a co je zajímavé, je "lip service" -  "skutek utek". Nalézá se tam tento termín a je řečeno, že před pěti sty lety většina oddaných po vyslechnutí transcendentálních pokynů vykonávala pouhou službu "skutek utek". To se mi tak nějak líbí! Říkal jsem si, že to bylo opravdu něco, protože to bylo před pěti sty lety a my si myslíme, že tehdy věci byly stále ještě velmi čisté a nerozmělněné, jako je tomu nyní. Ale i tak to byla hlavně služba "skutek utek".

Co tedy my nyní děláme a jak provedeme změnu? Jak se povzneseme nad slabost srdce? Poslední význam 15. kapitoly se zabývá slabostí srdce. Nejprve ze všeho je řečeno, že slabost srdce se skládá z filozofických nepochopení. Pokud zde je filozofické nepochopení, musí zde být i slabost srdce.

Šríla Bhaktivinod Thákur nám dává rozpracovanější vysvětlení a objasňuje, že další příčinou letargie je nevědomost. Takže tak či onak musíme naslouchat. Musíme však vynaložit úsilí, musíme stisknout tlačítko pro poslech záznamu nebo přitáhnout tělo na přednášku nebo otevřít knihu a číst. Tolik musíme udělat. Musíme mít nějakou iniciativu, i když se nám to zdá těžké, protože pak můžeme překonat slabost srdce. 

Další příčinou slabosti srdce je jednoduše aparádhá - dělání přestupků. Jsme neopatrní. Jsme neuctiví k Pánu, k oddaným a ke svatému jménu. V našich srdcích jsou různé anárthy (nečistoty), jako touha být uctíván nebo  touha po jménu, slávě a úspěchu. Předstírání, že jsme lepší než jsme a předstírání, že jsme větší než jsme... To je však obchodní mentalita. Znamená to, že se snažíme získat větší prospěch, než bychom měli, a proto za účelem zisku věci zkreslujeme. Lhaní se stalo standardem, protože obecně vzato to vypadá lépe, když něco přibarvíme lží. A tak lžeme, i když nemusíme, protože je to prostě zvyk. Všechny tyto věci se nyní staly součástí naší povahy.

Nedělní přednáška, 3. dubna 2016, Durban, JAR

Původní text v angličtině zde.

pátek 29. července 2016

Sloužit Krišnovi z lásky

Není žádoucí uctívat ze strachu... Ze strachu z Pána nebo ze strachu z reakcí, které mohou přijít. Bát se Pána není v našem hnutí pro vědomí Krišny představováno jako velký ideál. Spíše je naším cílem sloužit Krišnovi z lásky - oceňovat, jak milý Krišna je, jak je milostivý a jak se stará o všechny živé bytosti. Nejen že se zabýváme svými vlastními malými životy, ale staráme se také o blaho světa jako celku. Takže se podívejme, zda k tomu můžeme něčím přispět. Stále jsme napojeni na větší plán Nejvyššího Pána - žijeme život oddanosti a také se staráme o blaho všech ostatních živých bytostí, aby také ony mohly přijít k oddané službě.

Přednáška na Ratha Yatře, 27. března 2016, Durban, JAR

Původní text v angličtině zde.

středa 27. července 2016

Srdce v ohni!

Duchovní učitel Šríly Prabhupády ho značně oslavoval za to, jakou napsal báseň do svého vjása-púdžá offeringu. A v této básni byla jedna věta Šrílou Bhaktisiddhantou Sarasvatím Thákurem zdůrazněna. Bylo to: "Že Absolutní je vědomý jste dokázal, neosobní pohromu jste tak zažehnal."

Ta angličtina byla trošku klasická a archaická, ale v podstatě to můžeme zjednodušit a znamená to, že "Pán má srdce, a je v samém jádru našeho hnutí, že Pán má srdce"! Je řečeno, že oddaný je vždy v Pánově srdci a Pán je vždy v srdci Svého oddaného - je zde láskyplná výměna.

Soucit Pána Nitjánandy tedy není impersonální - cosi teplého, vlhká pokrývka láskyplného pocitu pro všechny životní druhy. Ne, je to velmi osobní. Pán Nitjánanda dává bezpříčinnou milost těm, kteří si ji nezaslouží, a dokonce i když nereagují, pořád je miluje. Když však začnou odpovídat, Jeho srdce je v ohni! "Že Absolutní je vědomý jste dokázal, neosobní pohromu jste tak zažehnal" Pán Nitjánanda má srdce a Jeho srdce je velice hluboké a láska v něm je velmi hluboká a On opětuje svým oddaným.

Jeho milost je bezpříčinná, takže se natáhne ke každému, kdo je v jejím dosahu, ale kdokoli odpoví, je osprchován neomezeně větší milostí a Pán Nitjánanda rozvíjí připoutanost k takovému oddanému. Když k nám má Pán připoutanost, pak - víte jak to je - když jste připoutaní, vaše představy jsou zahalené emocemi, začnete věci vidět skrze tyto pocity a už je nemůžete vnímat neutrálně. Takže Pán Nitjánanda není neutrální! Pán Nitjánanda je uchvácený připoutaností ke Svým oddaným!

Na chvíli myslím na Jeho Svatost Bhakti Tírthu Mahárádže, jenž během svých posledních dní ztělesňoval tuto vlastnost připoutanosti k oddaným. Přemýšlel jsem o tom - vstupoval do těchto hlubokých láskyplných výměn a během svých posledních dní plakal. Někdo by mohl říct: "Není tohle připoutanost?" Ano, ale to bylo k oddaným - oddaným, kteří dělali službu a kteří se tak těžce snaží, kteří jsou prostě úžasní lidé! Pán Nitjánanda to takto vidí a zažívá. Proto žijeme s Pánem Nitjánandou v důvěrném vztahu, když jsme zaměstnáni v oddané službě.

Den zjevení Pána Nitjánandy, 21. února 2016, Durban, JAR

Původní text v angličtině zde.

úterý 26. července 2016

Verš k zapamatování

Protože jsme byli v hmotném světě už tolik životů, nahromadili jsme mnoho tužeb, které jsou uloženy v našem podvědomí a všechny tyto různé touhy nás nyní stále ovlivňují. Znovu si jich snažíme užívat, znovu a znovu ještě jednou. Přestože ani v minulých životech jsme nebyli uspokojeni a byli jsme nenaplněni, zkoušíme to nyní znovu! A zde právě jsme. To je důvod, proč duchovní život zahrnuje i elementy boje. Je to díky vlivu našeho dřívějšího pobytu v hmotném světě.

Ale jen díky naslouchání o Krišnovi, prohlížení si Krišny v Jeho podobě Božstva, zpívání Jeho jmen, přijímání Jeho prasádam nebo útočiště v jiných podobách, které Krišna Sám manifestuje, je dostatečné aby spálilo mnoho předchozí karmy, a proto se měníme!

Je jeden verš, který jsem mnohokrát zapomínal. Stává se, že někdy zapomenete jeden řádek verše, ale tento verš jsem zapomínal vždy. A pak jsem byl jednou v Bombaji a jel jsem taxíkem a ten taxikář citoval právě tento verš, a tak jsem se cítil trochu rozpačitě. „Zde je svámí a on si nemůže zapamatovat ten verš.“ Byl jsem poražen taxikářem, a tak mě falešné ego dostalo. A to fungovalo lépe než má oddanost, protože od té doby si ten verš pamatuji. A tak to nyní zkusím. Podívejme se:

nāmno hi yāvatī śaktiḥ
pāpa-nirharaṇe hareḥ
tāvat kartuṁ na śaknoti
pātakaṁ pātakī naraḥ
(Brhad-visnu Purana)

Všechna sláva taxikáři! Bez problému si ho pamatuji! Je úžasné, že pokud jste motivovaní falešným egem, je to tak jednoduché, a když musíte dělat něco na základě síly čisté oddanosti, je to takový boj! Tento verš říká: Pokud zpíváte svaté jméno jen jednou, spálí to více hříchů, než dokážete spáchat v jednom životě! Přemýšlejte o tom…

Kadamba Kánana Svámí, 30. března 2014, Cape Town, Jižní Afrika, ŠB 10.39.39

Původní článek v angličtině zde.

neděle 24. července 2016

Krišnavědomá teorie

Mám příběh svého duchovního učitele, Jayadvaity Svámího. On mívá dobré názvy seminářů, a tak přišel i s titulem: Naděje a hrůzy života hospodáře. Dokonce ještě před seminářem probíhala bouřlivá diskuze a lidé říkali všechny ty věci: "Naděje a hrůzy života hospodáře - co on o tom ví? Nikdy nebyl ženatý. Proč nemluví o nadějích a hrůzách sanjásu!" Šířily se tam všechny druhy komentářů, takže to byl dobrý název, když se do toho lidé dali ještě než ten seminář vůbec začal.

Měl jsem tam jít na to první shromáždění, ale uvízl jsem v dopravní zácpě, takže jsem přijel pozdě a nestihl jsem ho. Přijel jsem, když zrovna lidé vycházeli z místnosti. Byl tam ještě někdo další, kdo to také propásl, a ten se ptal jiného oddaného: "Tak jaké to bylo?"

A ten oddaný řekl: "Ó, celé to bylo teoretické, jen citace z písem!" Říkal jsem si, jak úžasný výrok tohle byl. Doopravdy, protože pokud jsou citace z písem jen teoretické, znamená to, že nenásledujete písmo! Myslím tím, že když žijete podle písem, už to není teoretické. Pak se to realizuje a stává se to velmi důležitým... Tak jednoduché to je!

Šikšáštaka seminář: verše 1 a 2, část 1, říjen 2014, Mayapur, Indie

Původní text v angličtině zde.

pátek 22. července 2016

Stejné poselství přichází znovu a znovu

sarva mahā-guṇa-gaṇa vaiṣṇava-śarīre
kṛṣṇa-bhakte kṛṣṇera guṇa sakali sañcāre 
(Šrí Čaitanja Čaritámrita Madhya-lílá 22.75)

Je řečeno, že všechny dobré vlastnosti Krišny se projeví v těle vaišnavy. To je úžasná povaha vědomí Krišny. Protože sloužením duchovnímu učiteli… jakékoliv vlastnosti má duchovní učitel, jakékoliv cíle má duchovní učitel, cokoliv, co je důležité pro duchovního učitele, to všechno je důležité pro žáka. Tímto způsobem tedy automaticky vyvíjíme tyto vlastnosti.

Pokud je upřímnost našeho duchovního učitele něco mimořádného a my mu sloužíme, pak se v nás upřímnost bude taky rozvíjet. Pokud vidíme milost a soucit v Krišnovi, pak přirozeně budou milost a soucit vlastnostmi Jeho oddaných. Tímto způsobem se budou vlastnosti Krišny projevovat v oddaných a od jednoho oddaného k dalším oddaným. Bhakti se šíří z jednoho oddaného na dalšího oddaného. Je to oddaný, kdo může skutečně osvítit, kdo může zažehnout oheň inspirace v našem srdci. Bez oddaného není možné pokročit v duchovním životě. Kdo nám dá tu inspiraci konat?

Číst Bhagavad-gítu sám je obtížné. Ale když oddaný prezentuje Bhagavad-gítu a když oddaný upřímně přijme poselství Bhagavad-gíty, pak to také vezmeme upřímně, a proto se nás Bhagavad-gíta taková, jaká je od Šríly Prabhupády dotýká. Nejde jen o komentáře, protože výklad vždy nevysvětluje verše. Někdy Šríla Prabhupáda jen volá po kapitulaci, stránku po stránce. Když jsem Bhagavad-gítu četl, cítil jsem se vyzvaný výklady Šríly Prabhupády, protože jsem měl pocit, že v podstatě říká: „Pokud jsi upřímný, měl bys přijmout tyto argumenty – jsou logické a systematické. Takže nemáš žádný důvod, proč je nepřijmout. A pokud je přijmeš, potom se budeš muset vzdát svého života, a pokud se nevzdáš svého života, nejsi upřímný.“
Tohle bylo poselství, které jsem dostal čtením výkladu za výkladem v Bhagavad-gítě. Tímto způsobem se mi Bhagavad-gíta vytesala do srdce, do mého odhodlání a nějak mě donutila učinit změnu, změnit svůj život. Co říct? Tohle poselství přichází znovu a znovu, k nám všem…

Proslov na vjása-púdže, 26. dubna 2016, Rádhádéš, Belgie

Přeložila bhn. Aneta

Původní text v angličtině zde.

čtvrtek 21. července 2016

Naše malá komunita oddaných

Chceme zde projevit duchovní svět. To je naše společná práce. Jsme určeni k tomu, abychom tohle dělali a každý má přispívat svým vlastním individuálním způsobem, aby přinášel duchovní prvky. Ať je to cokoli, přiveďte Krišnu dle svého nadání a svých vloh. Ocenil jsem příspěvek Parividhy Prabhua na tomto letošním festivalu. Opravdu, poněvadž to bylo víc než jen kulturní prezentace. Chci tím říct, že velmi esteticky a kulturně sdílel něco o svém životě s opravdu pěknými slidy a tak dále. Taky se mi líbila ta hra včera. Měla velké obsazení, šlo do toho hodně práce a opravdu to bylo serioózní hraní_. Bylo to dobré - kostýmy a všechno. Spousta úsilí! Bylo to pěkné, protože:

sādhu-saṅga sādhu-saṅga, sarva-śāstre kaya
lava-mātra sādhu-saṅge sarva-siddhi haya
(Čaitanja Čaritámrita Madhya 22.54)

To je verš, který je vlastně součástí našeho motta. Ze společnosti oddaných pochází veškerá dokonalost a společnost oddaných přináší dokonalost. Nečekejme, co nám oddaní dají, ale DÁVEJME komunitě oddaných. Tato komunita oddaných je naším bohatstvím. V minulosti jsem zmínil, že na začátku svého duchovního života jsem si myslel, že ve službě Krišnovi musí být věci řádné. Muselo to být náležité, tak, jak to Krišna chtěl a jak bylo jasně řečeno v písmech. A někdy jsem cestou pár oddaných převálcoval. Víte, co říkám?! Spálil jsem několik vztahů jednoduše proto, že jsem nechápal, jak důležitá je komunita oddaných.

Víte, skutečně je nás tady celosvětově jen hrstka. Mezinárodní společnost pro vědomí Krišny - a za chvíli znáte všechny. Je to jako vesnice. Myslím tím, že máme velkou globální vesnici. Neznáte všechny jménem, ale spoustu lidí znáte od vidění.

Jsme velká vesnice. Svým způsobem je to omezená komunita. Není to společnost "na jedno použití". Mám s tebou na chvíli vztah, dokud se mi to líbí, a potom... ok, další! Po chvíli přijde protiúčet - vztahy na jedno použití! To je na hony vzdálené vaišnavské komunitě. Musíme to dělat s komunitou vaišnavů, ne jen pasivně říkat: "Ó ano, tato společnost oddaných nám přinese vše." Ne, musíme se sami sebe ptát: "Co my přinášíme společnosti oddaných?" Když oddaní přináší věci do společnosti ostatních, opravdu to s sebou nese tolik života. Můžeme to takto oceňovat. Já to teď oceňuji více, než jsem to dělal dříve.

Kdybychom se nějak mohli dostat do stádia, kdy už si nemyslíme: "Co dostávám?" Ale místo toho bychom viděli, co můžeme dát...

Je to jako v Indii - tam máme velké festivaly a ty velké, velké offeringy Božstvům, jako třeba 1008 preparací. A to vše je na stolech před Božstvy. Po offeringu vidíte, jak ty stoly jdou do haly, kde se slouží prasádam a některé míří jiným směrem - do něčí kanceláře nebo tak něco. Vidíte ty věci a přesně víte, kam ty stoly směřují.

Nedostali jsme všichni nějaké mahá prasádam, které jsme si jen vzali do svého pokoje, zamkli dveře a celé ho snědli? To je bez pochyb extatické a hádám, že někdy to potřebujeme udělat, ale potom přijde chvíle, kdy se místo toho, abychom se zavřeli ve svém pokoji, otočíme... Jako v duchu Rádhá Góvinda chrámu v Džajpuru, kde obyvatelé kupují mahá prasádam za své peníze a pak se otočí a... začnou ho všem rozdávat! Dávají ho všem a je to tradice. Takhle se to dělá už tak dlouho a je tam tolik služebnického postoje.

Byl jsem v chrámu v Džajpuru a přišla za mnou ta stará dáma, která mě zatahala za oděv, a já na to: "Hej, já jsem sanjásí! Nedotýkejte se!" A po chvilce mi dala takový malý dalekohled, abych se mohl podívat na Božstva. Takže je jejím přínosem, že poutníci dostávají tyto malé dalekohledy, aby mohli vidět Božstva. Tento druh věcí - originální nápady... Je to její nápad, není to v nějakých písmech. Je to její myšlenka, jak sloužit vaišnavům, a to je pěkné. Měl jsem zblízka daršan a ve skutečnosti jsem viděl, že Govindají měl hodinky, protože když v Indii nemáte hodinky, jste nikdo...

Byla to jednoduše velice pěkná služba, tak kreativní, spontánní, od srdce! Udělejte offering komunitě vaišnavů a najednou se budeme cítit velice blízce napojeni. To je ono... To, co přinášíme.

Proslov na vjása-púdže, 26. dubna 2016, Rádhádéš, Belgie

Původní text v angličtině zde.

úterý 19. července 2016

Čaturmásya

První měsíc Čaturmásyi začíná už v úterý 19. července 2016! (Purnima system)

Kadamba Kánana Svámí

Šríla Prabhupáda představil tato pravidla: postit se jeden měsíc od špenátu, jeden měsíc od jogurtu, jeden měsíc od mléka a jeden měsíc od urad dálu. To bylo standardem v ISKCONských chrámech během jeho přítomnosti a také řadu let po jeho odchodu. Nicméně pozvolna tato praxe už není dále široce následována, přestože ve vaišnavském kalendáři 
zůstává zmíněna.


Caitanya Caritamrta, Madhya 4.169

grīṣma-kāla-ante punaḥ nīlācale gelā
nīlācale cāturmāsya ānande rahilā

PŘEKLAD

Na konci léta se Mādhavendra Purī vrátil do Džagannáth Purí, kde strávil celé období Cāturmāsyi ve stavu velké blaženosti.
VÝZNAM
Období Cāturmāsyi začíná v měsíci Asadha (červen-červenec) na Ekadasi zvané Syana-ekadasi, během čtrnácti dnů dorůstajícího měsíce, a končí v měsíci Kártiku (říjen-listopad) na Ekadasi známé jako Utthana-ekadasi, během dvou týdnů dorůstajícího měsíce. Toto čtyřměsíční období je známé jako Cāturmāsya. Někteří vaisnavové je dodržují od úplňku v měsíci Asadha do úplňku v Kartiku. To jsou také čtyři měsíce. Toto období počítané podle lunárních měsíců se nazývá Caturmasya, avšak jiní také dodržují Cāturmāsyu podla solárního kalendáře, od měsíce Sravana po Kartik. Celé období, ať lunární nebo solární, nastává během období dešťů. Cāturmāsyu by měly dodržovat všechny vrstvy společnosti bez ohledu na to, jestli je někdo grhasta nebo sannyasi. Dodržovat ji musí lidé ve všech asramech. Skutečným záměrem slibu přijímaného během těchto čtyř měsíců je omezit množství smyslového požitku. Není to nijak těžké. V měsíci Srava by se neměl jíst špenát, v měsíci Bhadra jogurt a v měsíci Asvina by se nemělo pít mléko. Během Kártiku by nikdo neměl jíst ryby nebo jiná nevegetariánská jídla, což znamená ryby a maso. Za nevegetariánské se také považují masura dál a urad dál. V těchto dvou dálech je obsaženo velké množství proteinu a potraviny bohaté na proteiny nejsou považovány za vegetariánské. Během čtyřměsíčního období Cāturmāsyi by se měl člověk zkrátka zříkat veškerého jídla určeného k uspokojování smyslů.

Myslím že to je od Šríly Prabhuády jasný pokyn. Jestliže ho budeme následovat, dosáhneme jeho požehnání, které je nanejvýš žádoucí. Bude velice pěkné, když se budeme moci označit jako věrní následovníci Šríly Prabhupády.

"On žije navždy a jeho následovníci žijí s ním."

Myslím, že by to mělo být následováno, s výjimkou toho, když zdravotní důvody přikazují jinak. Zejména mléko je těžké nahradit.

Je pravda, že bych byl potěšen, pokud by to mí žáci následovali. Také jsem to vždy následoval s výjimkou doby, kdy jsem měl závažné zdravotní problémy.

Navíc během měsíce Kártiku můžeme přidat slib a na jeden měsíc například speciálně zesílit naše naslouchání a zpívání a občas omezit naše jedení, abychom pomohli vyvinout větší kontrolu nad smysly. Jako varování bych rád přidal, že bychom neměli takovýto slib brát na lehkou váhu. Jestliže jsme ho dali, máme ho následovat. Takže musíme být trošku opatrní, abychom nedělali těžko zvládnutelné sliby, například počet kol, který může být větší než budeme schopni prakticky dokončit. Také jsem viděl některé osoby, které vzaly tak přísný půst zdůrazňujíce více odříkání, a tak málo opravdové esence naslouchání a opěvování. Neměli bychom říkat ostatním o slibech které následujeme, obzvláště ne předtím, než jsou dokončeny, protože se můžeme dostat pod tlak falešné slávy, což může celou věc zmařit.

Někdy oddaní dávají také jiné dodatečné sliby. Vzpomínám že Bhurijana prabhu. Jeden rok ve Vrindávanu dal slib, že nevysloví žádnou kritiku kteréhokoliv vaišnavy. Velice pěkné... A vskutku velice těžký slib.

Posledních pět dní Kártiku je známo jako Bhisma Pancaka. Někdo může také dát slib i jen na těchto pět dní, nebo jestliže máme čas a příležitost, můžeme zesílit kártikové sliby, které jsme již dali.

Dodržováním slibů jako Cāturmāsya můžeme rychle udělat více a více pokroku v duchovním životě.

Omezení na čtyři měsíce; první měsíc žádný špenát, druhý měsíc žádný jogurt, třetí měsíc žádné mléko a čtvrtý měsíc žádný urad dál, by mělo být následováno všemi ášramy. Kártik vraty a dodatečně Bhisma Pancaka sliby jsou dobrovolné a závisejí na osobní situaci každého, zda je bude následovat či ne. Jestliže jsme velice zaměstnáni praktickou prací, může být velkou zátěží přidat navíc odříkání, nebo nemusíme zvládnout zvýšit naše naslouchání a opěvování. Nicméně pokud můžeme něco udělat, potom následování takových volitelných slibů pro potěšení Krišny může být velice příznivé.


Původní text v angličitně zde.

Jste volní!

Život za životem přidáváme více stavebních kamenů karmy a více a více přikládáme do naší hmotné identity, tohoto hmotného osudu, který nás hluboko sváže do tolika složitostí. Takže pak je pro nás všechno obtížné. "Opravdu musím ráno brzo vstávat? Oh! Jen otevřít oči! Ach! Hnout prstem! Oh, musím PRACOVAT? Všechny tyhle věci a tak málo dovolené! Musím si tím vším projít?"

Ano, musíme, protože je to součástí našeho karmického trestu odnětí svobody, který zažíváme v hmotném světě. Védský úhel pohledu je, že hmotný svět je jako vězení, pevnost, kde jsme v zajetí proti své vůli.

Šríla Prabhupáda však popisuje zajímavý jev. Říká, že je pták, který byl dlouhou dobu držen v kleci a jednoho dne donesete klec na otevřené pole, otevřete její dvířka a řeknete ptákovi: "Jsi volný!" Pták tedy chvíli krouží po obloze a v pár kruzích si užívá svobodu jen proto, aby pak letěl zpátky rovnou do klece. Dvířka jsou stále otevřená, ale pták se vrátí zpátky do klece, protože je to pohodlné. Má tam všechno - víte, co myslím... Váš salátový list a ostatní věci, které jako pták dostáváte, vaše semínka a všechno ostatní je v té kleci. Tak se dobrovolně vracíme zpátky do našeho vězení...

Nedělní přednáška, 3. dubna 2016, Durban, JAR

Původní text v angličtině zde

pondělí 18. července 2016

Pomáhejte mi, ať už jsem tady či nikoli...

Děkuji všem vaišnavům za jejich modlitby. Tolik modliteb... Řeknu vám pravdu - moje astrologie není dobrá co se týče dlouhého života, ale pak zde bylo tolik modliteb tolika vaišnavů. Myslím, že tyto modlitby jsou silnější. Mám slušnou šanci, takže jděme kupředu a cokoli pro nás Krišna má na skladu, měli bychom přijmout.

Když jsme v přítomnosti duchovního učitele, jsou zde dva aspekty - co mu nabízíme a co od něj získáváme. Nyní jsme hodně na té přijímací straně, ale když duchovní učitel odejde, jádrem našeho vztahu je to, co mu nabízíme, protože tam jsme poté znovu silně napojeni a cítíme, že naše spojení ožívá.

Takže cokoli pro nás Krišna má... jednoho dne musíte pokračovat - poté, co opustím tento svět. Pak prosím pokračujte v této misi šíření vědomí Krišny a pomáhejte mi v rámci tohoto hnutí. Vytvářejte prostor pro jednotlivce, aby se stali lidskými bytostmi a projevili svou lidskou povahu a zároveň byli loajální k duchovním principům. Pomáhejte mi, ať už jsem tu či nikoli. Jen to dělejte a když to budete dělat, vždycky tu budu. No, protentokrát doufáme, že to zvládnu do 108 a pak to vzdávám, to stačí.

Je mi líto, že s vámi nemůžu být zítra na Kingsday, ale je to úžasná příležitost rozdat spoustu milosti. Kdykoli jsem v harinámu na Kingsday, ano, bavím se, ale nemyslím jen na svou zábavu. Myslím na to, jak všichni ti opilí a intoxikovaní lidé, kteří se snaží mít párty, tu párty nemají, a že my prostě tu párty máme, oni to vidí a skákají do kírtanu! Když přijdeme do toho tunelu v Vondelparku, rozjedeme to tam a oni přibíhají a přidávají se ke kírtanu.

Každopádně jsem chtěl přijet do Rádhádéše a všechny vás potkat - zvlášť po těch alarmujících zprávách posledních měsíců. Chtěl jsem mít tohle malé sblížení. To je důvod, proč jsem přijel, takže vám děkuji, že jste toho součástí. Pojďme tedy kupředu a udělejme něco opravdu pěkného pro Šrílu Prabhupádu. Jestli vám můžu jakýmkoli způsobem pomoct, dejte mi prosím vědět. Budu se snažit a udělám, co budu moci.

Proslov na vjása púdže, 26. dubna 2016, Rádhádéš, Belgie

Původní text v angličtině zde.

neděle 17. července 2016

Řekněte ANO!

Můžeme se oprostit od osobní motivace. To přichází z dělání obětí v oddané službě, není možné toho dosáhnout nijak jinak. Prostě jen dáme stranou své vlastní nápady a něco uděláme. A časem přijímáme zodpovědnost pro Prabhupádovo hnutí. Dobrovolně se přihlásíme, budeme velmi flexibilní a řekneme ano jakémukoli přání vaišnavů.

Přednáška, 19. ledna 2014, Durban, JAR

Původní text v angličtině zde.

sobota 16. července 2016

Duchovní učitel je náš nejlepší přítel

Když mluvíme o třetím přestupku vůči svatému jménu, mluvíme o neuposlechnutí pokynů duchovního učitele. Ale přemýšlejme o tom jiným způsobem – místo neuposlechnutí pokynů můžeme s duchovním učitelem mluvit. Duchovní učitel může pokyn vždy změnit, pokud může být změněn. Pokud je pokyn neměnný, pak nám může pomoci tím, že nám dá inspiraci, abychom pokračovali. Takže vážně, pokud je pokyn příliš obtížný, musíme jednoduše přijmout útočiště.

Ale i pokud nějak neuposlechneme pokyn duchovního mistra, stále se na něj můžeme obrátit, protože duchovní učitel je náš nejlepší přítel, a proto nemůže být překvapen, pokud jde o naše chování, to není možné. Pokud se tak stane, duchovní učitel bude trpělivě říkat: „Dobře, všechno jsi pokazil, co teď dělat… Pojďme posbírat střepy a dát tvůj duchovní život zase dohromady.“

On nás nebude za nic, co jsme udělali, odsuzovat, za žádnou chybu, které jsme se dopustili. Ne! On jednoduše řekne: „Okay, teď se s tím musíme vypořádat.“ Samozřejmě, že někdy se člověk zaplétá moc. Vzpomínám si, že se někdo po zasvěcení zapletl do drogové závislosti. Duchovní učitel řekl: „No, máme tady problém! Bude to trvat nějakou dobu a nebude jednoduché ho vyřešit, ale jsme v tom spolu.“ Tímto způsobem je duchovní učitel vždy s námi.

Přednáška při zasvěcení, 5. září 2016, Lublaň, Slovinsko

Přeložila bhn. Aneta

Původní text v angličtině zde.

úterý 12. července 2016

Pokora a láska k Bohu

Pokora a schopnost rozvinout lásku k Bohu přichází společně. Není možné rozvinout lásku k Bohu, pokud nemáme v našich srdcích pokoru. Jak může slyšet osoba, jež je pyšná? Její uši jsou zablokované, protože je uchvácená svými vlastními myšlenkami natolik, že ani nemůže slyšet, co všichni ostatní říkají. Když je však člověk pokorný, může přemýšlet: "Ano, potřebuji milost."

Pokorná osoba je dychtivá slyšet a ochota naslouchat výjimečným osobnostem také způsobuje speciální dynamiku. Když lidé dychtí slyšet, pak zralý vaišnava, který hovoří, otevře své srdce. Automaticky, díky dychtivosti publika, bude velmi nadšený a zjistí, že v jeho srdci je mnoho realizací, o kterých ani nevěděl, že je má. Protože ve vztahu mezi vaišnavy je nálada velmi důvěrného, blízkého a hlubokého přátelství, nálada přijetí. Závistivý člověk neumí přijímat.

Závistivá osoba vždycky najde nějaký důvod, proč nepřijmout ostatní, vždycky najde nějakou vlastnost, která není povolena, něco špatného. "Nemůžeš takhle sedět, nemůžeš takhle vypadat, nemůžeš takhle mluvit..." A tak dále a tak dále. Závistivá osoba bude zavrhovat jen na základě nějakých vnějších rysů. V podstatě každý, kdo ji nebude podporovat, zbožňovat a uznávat její důležitost, je nežádoucí.

Pokora je tedy vlastností, kdy je člověk připraven vidět na ostatních to dobré a uznávat, že každý může přispět něčím, co může být oceněno. Takže mezi vaišnavy panuje nálada oceňování.

Neidentifikovatelná přednáška

Původní text v angličtině zde.

neděle 10. července 2016

Dejte své srdce, i když to bolí

Dejte srdce každému, dokonce i když vám nedají nic na oplátku. Někdy to bolí, když mají lidé tvrdé srdce a nereagují náležitě, ale přijměte tu bolest s trpělivostí a pokračujte. Nějak dál opracovávejte ten kámen. Dostaňte se skrze tu bariéru. V Holandsku říkáme, že někteří lidé mají před svou hlavou blok betonu. Jen se tou bariérou protesejte! Dejte své srdce. To je vaišnava – dává své srdce.

Srdce je zapojeno v tom být k podmíněným duším milostivý. Srdce je zapojeno. Není to jen: „Jó jó. Mám se tu se svými pakorami opravdu skvěle... a tak dále.“ Ne! Jak bych si mohl vychutnávat pakory, když lidé na světě trpí? Jak mohu spát, když je zde byť i jediná osoba, která je zachycena v koloběhu zrození a smrti? Jak bych mohl spát?

Takto to cítí Krišna. Krišna je emocionálně zapojen. Přemýšlí: „Jak si mohu užívat neomezených potěšení v oceánu transcendentální blaženosti, když zde i jen jedna osoba chybí?“

Samozřejmě, že On si užívá transcendentálního oceánu blaženosti stále, ale přeje si, aby i ta jedna jediná osoba toho byla součástí – to je Krišna. Takže i Krišna je emocionálně zapojen, jak by jen mohl oddaný nebýt? My jsme emocionálně zapojeni s každým, nikoliv pouze s naším malým okruhem. Otevřete své srdce všem!

Nedělní přednáška, 30. března 2014, Kapské Město, JAR

Původní článek v angličtině zde.

pátek 8. července 2016

Nástroj Krišny

Někdy se říká, že hněv je mladším bratrem chtíče. Zaprvé je tu naše touha něco ovládat. Chceme, aby byl svět podle našich tužeb a když to lidé narušují, rozzlobíme se.

Ale není to tak, že ti lidé něco narušují, musíte za tím vidět Krišnu. Takže oddaní přijímají: "Dobře, Krišna to pro mě tedy nechtěl. Má pro mě jiný plán. Není mi to souzeno." Člověk musí přijmout to, že je nástrojem Krišny.

Je to obtížné a já vím, že je to obtížné. Povídejte mi o tom všem... Mně to také připadá velmi těžké. Ale když se všechno pokazí a tak nějak stojíte na vratkých nohou, pak říkáme: "Ok, Krišno, jsem tvůj!" Takhle to je.

Šrímad Bhágavatam 7.8.14-16, 22. dubna 2016, Rádhádéš, Belgie

Původní text v angličtině zde

čtvrtek 7. července 2016

Není důvod k depresi

Otázka: Cítím, že trpím depresí. Mohl byste o tom něco říci? Mátě nějaké řešení?

Je dobré být depresivní z hmotného života, ale měli bychom být optimističtí z duchovního života. Takže pokud jsme v depresi, pak jsme jen na jedné polovině, protože v duchovním životě jsme vždy optimističtí, poněvadž tam nikdo neztrácí. V duchovním životě nejsou poražení! Nikdo. Kdokoliv přijde do chrámu, získá prospěch. Není tomu tak, že by někdo měl vždy štěstí a někomu vždy chybělo. Ne, v duchovním životě nikdo není zapomenut a každý dělá pokrok, každý získává požehnání a pro každého je zlepšení.

Pokud jsme v depresi, pak to znamená, že myslíme na hmotný život. Souhlasím s tebou, že je mnoho důvodů být v depresi z hmotného života. Já bych byl z hmotného života také v depresi. „Je toto všechno, co tu je? Opravdu všechno? Nic víc? Jen toto? K čemu to je?“ To je hmotný život – všechny důvody k depresi. Takže si z toho nic nedělej. Je to normální. Jsi zdravý, a vše co musíš udělat, je přijmout nějakou duchovní činnost a tím ti do života vstoupí pozitivní element.

Kadamba Kánana Svámí, 20. května 2012, Melbourne, Austrálie, Bhakti Bhavan program

Původní článek v angličtině zde.

úterý 5. července 2016

Sladké odevzdání

Pevnou součástí materiálního světa, tíhy našeho utrpení, jsou symptomy Krišnovy silné lásky. Když doopravdy milujete svého syna, řekněme teenagera v pubertě a s tím vším, milujete ho, i když je zároveň úplně „mimo“, ale co můžete dělat?

Nebudu jmenovat, ale byl tu jeden syn, který vyrostl v Krišna vědomí. Šel na párty a opil se až do takového stavu, že ho domů musela přivézt sanitka. Pojištění se nevztahuje na takovéto případy a rodiče řekli: „Promiň, to je tvůj účet. My to nezaplatíme.“ Za záchranku to byl velký účet, takže ten syn měl najednou velký dluh. Ano, bylo to tak tvrdé. Musel se učit přijmout zodpovědnost za své jednání. Dítě není zodpovědné za své chování, ale být dospělý znamená přijmout odpovědnost. Kolik životů zůstaneme dětmi – dětmi mladšími osmnácti let a v dalším životě znovu! Kdy skutečně dozrajeme a přijmeme zodpovědnost za své jednání?

To je dharma – cesta dharmy. Může to znít tvrdě, ale zní to tak pouze těm, kteří jsou vzpurní. Zní to tvrdě těm, kteří byli těžkým případem vzdorovitosti a teď říkají: „Ve skutečnosti… samozřejmě, já se chci odevzdat, ale prostě nemůžu!

Jinak přeloženo: „Nechci se odevzdat. Nechci to a jen hledám všechny možné zatracené výmluvy, abych se neodevzdal. Takže abych měl od vás pokoj, budu říkat, že se chci odevzdat, ale nemůžu.

Šrímad Bhágavatam 2.3.8, 3. října 2013, Melbourne, Austrálie

Původní text v angličtině zde.

pondělí 4. července 2016

Buď vážný!

Nyní bychom měli být vážní. Čas nám utíká. Musíme zlepšit náš oddaný život, je to skutečně nezbytné.

Není levné jít zpět k Bohu.

Dostali jsme šanci, ale musíme na ní pracovat. Proč jsme se jinak připojili k Hare Krišna hnutí, pokud jsme nechtěli jít zpět k Bohu? Skutečně jsme se přidali kvůli halvě...?

Kadamba Kánana Svámí 24. června 2013, Protivanov, ŠB 8.2.33

Původní článek v angličtině je zde.

sobota 2. července 2016

Naplňte své jezírko

Někdy se používá analogie, že naše vědomí je jako jezírko. Do tohoto jezírka házíme různé kameny a všechny tyto kameny jsou určité vjemy. Pokud plníme jezírko stále víc kameny spojenými s Krišnou, potom postupně, jak se zaplňuje, už tu není moc místa pro jiné kameny, jiné vjemy. Ve skutečnosti pokud kameny zaplní celý prostor až k hladině, pak i když tam hodíte jiný kámen, pouze se odrazí pryč. Už se tam nevejde, půjde rovnou pryč.

Takže v této souvislosti je řečeno, že musíme své vědomí naprosto vrchovatě zaplnit Krišnou. Pak tu jsou pořád maličké mezírky mezi kameny - ty musíte zaplnit malými kamínky, vybroušenými věcmi - vytříbenými věcmi; vybroušenějšími způsoby meditování o Krišnovi, vzpomínání na Krišnu a opěvování Krišny. A pak je mezi velkými a malými kameny stále ještě nepatrný prostor k zaplnění pískem. A takhle vyplňujeme, dokud už nezbývá žádné místo.

Takže nejen, že musí narůstat naše vědomí Krišny, ale ty menší kamínky také znamenají, že musíme začít věnovat více pozornosti detailům a dělat to správně!

Přednáška na Ratha Yatře, duben 2009, Durban. Jižní Afrika

Původní text v angličtině zde.