pondělí 31. října 2016

Čekání na inspiraci

Když se v našich duchovních životech potýkáme s obtížemi, znamená to, že musíme dát víc do vnějších činností. Když je zde vnitřní boj, znamená to, že navenek je zde vakuum, že se externě dostatečně nevěnujeme uctívání Krišny, zpívání Hare Krišna a pohroužení se do Krišnova učení. Nemáme dostatek Krišna upadesh, takže to prostě jen musíme zvýšit, nějakým způsobem dělat víc, a poté přijde posun.

Je to trochu obtížné. Někdy říkáme: "Nemůžu dělat víc, protože se necítím inspirován." To je věčné dilema... "Kdybych byl inspirován, byl bych si více vědom Krišny." Ne. Buďte si více vědomí Krišny, a pak BUDETE inspirováni. Tak to ve skutečnosti je. Kaništha-adhikárí (začínající oddaný) říká Krišnovi: "Odevzdám se, když mi dáš extázi. Pokud mi dáš blaženost vědomí Krišny, pak se odevzdám." A Krišna říká: "Ne, odevzdej se, a já ti dám blaženost."

Madhyama- adhikárí (středně pokročilý oddaný) však pochopil: "Odevzdám se. Prostě to jen udělám, a pak uvidíme, co přijde. Dám do toho svou víru. Budu věřit, že štěstí je s Krišnou, ne u ostatních věcí. Nechám tyto další věci být, protože jaké štěstí z toho přijde? V nejlepším případě to bude smíšené - štěstí a neštěstí. Mám víru, že když investuji do služby Krišnovi, štěstí přijde."

śraddhā’-śabde—viśvāsa kahe sudṛḍha niścaya kṛṣṇe bhakti kaile sarva-karma kṛta haya (ČČ Madhya-lílá 22.62). Všechno dobré přichází ze služby Krišnovi, z oddané služby. To je śraddhā’. To je víra. To je tedy madhyama - má víru. Kaništha ji nemá. Kaništha znamená slabé odhodlání.

Takže to je naše obtížná situace. Čekáme, že Krišna nám nějak pošle nějakou milost. "Ó, Krišno, prosím, buď ke mně milostivý. Prosím, pošli mi inspiraci. Prosím, pošli mi nektar. Krišno, modlím se k Tobě." A o pár minut později... nic nepřichází. Boj pokračuje, obtíže pokračují... Protože ten první krok musíme udělat my, dát Krišnovi sebe sama. Musíme dát sami sebe službě, a pak zde okamžitě bude inspirace. Okamžitě!

Šrímad Bhágavatam 7.8.19-24, 26. dubna 2016, Rádhádéš, Belgie

Původní text v angličtině zde.

pátek 28. října 2016

Společnost světských lidí

Pro sannjásího je sdružování se světskými lidmi jako dobrovolné pití jedu. A nejen pro sannjásího, ale i pro oddaného. Člověk by se neměl sdružovat s ženou, která je závislá na chtivých touhách, a ani s muži, kteří jsou závislí na takovýchto ženách. Není to doporučeno pro toho, kdo je vážný ohledně návratu zpátky k Bohu, protože je řečeno, že pohlavní život je řetěz - maithunya argara, řetěz, který nás poutá ve vězení hmotné existence.

"Ale vždyť je to přirozené, ano, přirozené, co můžeme říct? Nemůžete být tak nepřirození... Je to jeden z přirozených sklonů těla, stejně jako hlad a žízeň! Také to není jen tohle... je to něco jako prostředek k vyjádření náklonnosti a lásky..."

Ano, člověk musí také rozlišovat mezi hrubě chtivými aktivitami, jako je například navštěvování vykřičené čtvrti v Amsterdamu, a výměnami v láskyplném vztahu. To je také pravda. Ten rozdíl je dán, a proto Krišna říká: "Ano, mezi manželem a manželkou." Pak je to něco jiného. Ve védské kultuře se manželé společně věnovali duchovnímu životu, ale v dnešní době to tak vždy není. Duchovní život, pokud tam vůbec je, je něco symbolického, a pro většinu něco v pozadí. Není to to hlavní. Ale ve védské kultuře byl duchovní život na prvním místě. Byl důležitou součástí života - to hlavní, a tím by také měl být! Proto by sexuální život měl být v rámci náboženských principů, v rámci manželství.

Pro nikoho z nás není prospěšné sdružovat se s lidmi, kteří jsou ovládáni chtíčem. Alespoň ne příliš důvěrně. Když se někdo velmi spřátelí se světskými lidmi, potom se za nějakou dobu stane také světským.

Přednáška, 31. července 2005

Původní text v angličtině zde.

úterý 25. října 2016

Sádhu - soucitný misionář

Sádhu - svatý muž - je misionář. Kázání je plodem jeho práce. Nicméně člověk musí nejprve získat určitou hloubku, než je schopen skutečně kázat. Co to znamená? Znamená to, že nejdříve musíme mít víru. Kázání na tom hodně závisí. Šraddhá, víra, pochází ze šraddh - toho, co bylo vyslechnuto od pravého zdroje, a dha - upevnění v srdci. Takže sádhu upevňuje ve svém srdci Absolutní Pravdu a poté vynakládá úsilí ke kázání.

Tak jak je možné, že mysl vstupuje do smyslových objektů a smyslové objekty vstupují do mysli? Je to kvůli upádhi - různým označením, jako je například zrození, pas, vzdělání, rodiče, školy atd. Myslíme si, že jsme konateli věcí, které ve skutečnosti vykonávají tři kvality hmotné přírody, ale sádhu se od těchto věcí, těchto upádhi, stahuje.

Když je člověk od všech upádhi oproštěn, může svou mysl upřít na Nejvyššího Pána. Nasloucháním o Krišnovi, vykonáváním oběti pro Krišnu, putováním na místa, kde je Krišna uctíván. Těmito způsoby sádhu nachází své bohatství. A když se probudí vědomí Krišny, sádhu nalezne soucit. 

Ale jak být soucitný? Milými slovy? Ne, pouhá laskavost není skutečný soucit. Opravdový soucit je možný jen tehdy, když máme něco lepšího, potom cítíme k podmíněným duším soucit.

V hmotném světě jdou většinou věci jednodušeji, pokud je děláme delší dobu - například vaření je tím snazší, čím víc ho praktikujete. Ale v duchovním životě se to pro sádhua stává těžším, protože musí dělat víc a víc než kdy jindy, aby Krišnu přivábil, jelikož Krišna od nás chce víc a víc.

26.7.2016, Švýcarsko - letní tábor, lekce ze ŠB

Odkaz na přepis v angličtině zde.

pondělí 24. října 2016

Být striktní znamená, že jsme vážní

Jednou jsem dal v Mayapuru zasvěcení jednomu oddanému a potom jsme potkali Jananiváse Prabhu. Řekl jsem mu, že jsem zrovna zasvětil tohoto oddaného a jestli by mu mohl prosím dát svá požehnání. Jananivás Prabhu odvětil: "Oh, ty jsi zrovna přijal zasvěcení! To je velice pěkné, protože čas, kdy prostě přijmete zasvěcení, je velmi speciální. Je to čas, kdy je všechno ještě čerstvé a jsi plný dobré pozitivní energie. Je to čas, kdy si můžeš nastavit nějaké opravdu pěkné zvyky..." Pak pokračoval a z pokory řekl, že on to neudělal a že to zná jen teoreticky, ale že je to velice hezké. Čas zasvěcení je tedy časem, kdy být striktní. Být striktní není fanatické... Být striktní znamená, že jsme vážní. Znamená to, že chceme jít zpátky domů, zpátky do duchovního světa v tomto životě. To je to, proč tohle všechno děláme.

Přednáška při zasvěcení, 30. července 2016, Londýn, Anglie

Původní text v angličtině zde.

sobota 22. října 2016

Zjednodušení

Zjednodušujeme svůj život jen kvůli zpívání Hare Krišna. Není zde žádný jiný důvod. Můžeme mít vše - můžeme vlastnit největší dům v ulici, můžeme mít pět aut, pokud chceme - jedno pro každého člena rodiny - žádný problém! A oddanému není zakázáno tohle mít. Jediný problém je, že když tohle všechno máte, kde je ten čas na zpívání Hare Krišna...

Přednáška, 9. října 2011, Melbourne, Austrálie

Původní článek v angličtině zde.

čtvrtek 20. října 2016

Přátelství je důležité

Myslím, že jediná věc, která nás opravdu může spojovat, je přátelství. Pouhé společné přijetí Krišny jakožto Nejvyššího Pána nás čas od času nějak svede dohromady - přijdeme spolu do chrámu a na festivaly - ale přátelství nás dovede ještě mnohem dále. Protože v přátelství, v opravdovém přátelství, se vzájemně povzbuzujeme mnohem více, než když jsme pouhými kolegy!

Často dávám příklad toho, jak můžeme být spolu jako kolegové. Všichni jsme oddanými Krišny a všichni jsme kolegové. Všichni jsme oddaní ve stejném chrámu, všichni jsme kolegové. Všichni zpíváme Hare Krišna, všichni jsme kolegové. Všichni tančíme v kírtan párty jako kolegové. Ale když mezi námi není přátelství, není to dostačující.


Když zde přátelství je, potom je to přátelství jiné. Přátelství je jako rodinný duch. Když si váš kolega nevede příliš dobře, narušuje to i vaši práci a řeknete: "Dej se dohromady! Víš, oni tě odsud jednoho dne vyhodí, když se nedáš dohromady."

Tohle řeknete kolegovi, ale členu rodiny řeknete: "Pro všechno na světě, dáš to vůbec někdy dohromady? Ale nemůžeme tě vyhodit, protože jsi součástí rodiny."

Je v tom rozdíl. To je přátelství a v přátelství je důvěra. Víme, že jsme přijímáni. Nemusíme mít masku, ve které hrajeme čistého oddaného v Hare Krišna komunitě. Můžeme být jednoduše upřímnější a otevřenější. Pokud je zde přátelství, můžeme zkrátka zůstat tím, kým jsme, a stále budeme přijímáni. Takto můžeme získat opravdovou lidskou podporu, která je to, co potřebujeme.

Přednáška, červen 2011, Stockholm, Švédsko

Původní článek v angličtině zde


úterý 18. října 2016

Měsíc Šrímatí Rádharání


V Bhagavad-gítě 10.35 Krišně říká, že ze všech měsíců „jsem márga-šírša“, což je jméno pro období listopad - prosinec. Je řečeno, že před Krišnou je Šrímatí Rádharání – Rádha-Krišna, Rádha-Šjám, Síta-Rám, takto. Nejdříve je zmíněna Pánova společnice. Proto měsíc Kártik, který přichází před tímto měsícem márga-šírša, je měsícem Rádharání.
Je to měsíc, kdy meditujeme o čisté oddané službě, jelikož ONA vlastní čistou oddanou službu. Vůbec žádný kompromis, žádný vlastní zájem, má v mysli pouze Krišnův zájem a nic jiného než Jeho zájem.

To je čistá oddaná služba a tu najdeme u Šrímatí Rádharání, takže tento měsíc Kártik je o tomto. Každý, kdo tedy dělá obyčejně tak nějak kompromisy ve své oddané službě, se bude během tohoto měsíce Kártiku snažit o čistou oddanou službu. V tomto měsíci může člověk přijmout sliby, že bude vykonávat nějakou zvláštní službu, protože tento měsíc je měsícem Šrímatí Rádharání. Ona si speciálně všímá služby, kterou prokazujeme, a když nás doporučí Krišnovi, tak nám bude i On nakloněn. Rádharání je velice milostivá a má měkké srdce. Proto je tento měsíc obzvláště velmi příznivým časem pro to, abychom se snažili a přitáhli milost. Tímto způsobem se na měsíc Kártik připravujeme a přemýšlíme, jakou zvláštní službu můžeme nabídnout.

(Melbourne, Austrálie, 11.října 2013, domácí program)

Přepis v angličtině naleznete zde.

pátek 14. října 2016

Definitivně pro Krišnu

Démonské tendence zůstávají v živé bytosti po dlouhou dobu. I přesto, že jsme začali s oddanou službou, neznamená to, že by veškerý vliv předchozích démonských činností zmizel. Je tolik zbytků démonských sklonů v našem vědomí, které nás nutí myslet si, že my jsme ti kontroloři. A tyto sklony jsou velice silné. Někdy jsme kontroloři pro Krišnu, no a být kontrolorem pro Krišnu a v tu samou chvíli si z toho nepřisuzovat žádnou moc... Nebrat si nějaké výhody z té pozice, kterou jsme dosáhli tím, že máme něco na starosti... je těžké být v této roli služebníkem. Jednoduše vidět, že jsme získali pozici síly k tomu, abychom byli služebníky. A to je ta myšlenka.

Obdobně jako v biblickém kontextu nalézáme popis toho, jak člověk získal nadvládu nad všemi bytostmi ve vesmíru. Ale co s tím člověk udělal jiného, než že by zvířata ochraňoval? Začal požírat maso zvířat, přičemž nebere v úvahu touhu Nejvyššího pána, který říká:

balaṁ balavatāṁ cāhaṁ 

kāma-rāga-vivarjitam, 


Síla silných je určena k ochraně slabých. Tímto způsobem jsou lidské bytosti, inteligentnější než zvířata, určeny k ochraně zvířat.

Tomuto podmíněná duše nezvládá porozumět, a protože jsme v hmotném světě, kde převládají podmíněné duše, potřebujeme ve společnosti vládnoucí principy. Potřebujeme ve společnosti vzdělání. Bez vzdělání nemůžeme očekávat, že budou lidé prostě jen dělat správné věci. Podmíněná duše je nakažená démonskou mentalitou, nakažená zneužitou tendencí kontrolovat a nakažená tendencí užívat si toho, co není jejím vlastnictvím - toho, co je vlastnictvím Nejvyššího Pána. A tak je to opravdu velká změna a i po opakovaném poslechu Šrímad Bhágavatamu je zde stále ta tendence zapomínat.

Zapomínáme, anebo se díváme po kompromisech mezi osobním zájmem a zájmem Krišny. Krišna nám dal varnášramský systém. Dal nám ho proto, abychom měli ten kompromis, kde můžeme říci: „Kolik tedy pro Krišnu? A kolik pro mě?“ Samozřejmě, že nakonec to musí dojít do bodu, kdy dáme Krišnovi náš život na 100%. Tak, jak to vidíme na Bhaktivinódovi Thákurovi, který, ač hospodář, řekl: „Neudržuji už tento rodinný život kvůli sobě. Dělám to jako tvůj služebník z tvého zmocnění. Je to tvoje rodina. Jsou to tvoje prostředky, které budou použity pouze ke kázání vědomí Krišny.“

Takto je myšlen náš celý život k odevzdání se rozšiřování slávy Nejvyšší Osobnosti Božství v tomto světě, a to je pravým opakem démonské mentality.

Kadamba Kánana Svámí, 12. dubna 2016, Rádhadéš, Belgie, ŠB 7.8.14-16

Přeložil Madhu Pandit dás

středa 12. října 2016

Duchovní jistota

Nemáme úplnou volnost žít své životy, jak bychom chtěli: „Prakrteh kriyamanani, gunaih karmani sarvasah.“ Duše zmatená vlivem falešného ega se považuje za vykonavatele činností, které ve skutečnosti provádějí tři kvality hmotné přírody. (Bhagavad Gíta 3.27)

Spíše je zde scénář, podle kterého vše běží i přesto, že máme tolik vlastních tužeb. Uprostřed všech těch: „Chci toto, chci tamto. Chtěl bych být zde. Chtěl bych být tam. Všechno tohle bych si přál dělat.“ Ale nakonec tento scénář určí, co je nám dovoleno a co nikoliv, kde bude úspěch a kde bude porážka. Časem si více a více začneme uvědomovat, že věci nejsou pod naší vládou; když vidíme, že se neděje to, co bychom si přáli. Jsme ovládáni hmotnou energií a okolnostmi.

Někdy jsme úspěšní a překvapí nás to. Bylo to něco velice těžkého, a přesto se nám to podařilo. A každý na to říká: „No Páni! To se ti opravdu povedlo!“

Ale pravda je taková, že se to prostě stalo, nějakým způsobem se to podařilo a byl z toho úspěch. A někdy jindy na něčem tvrdě pracujete, opravdu důsledně, a úspěšné to není. „To přece není logické. Už jsem to udělal stokrát a fungovalo to. A teď to nefunguje. Proč?“ Takto jsme v hmotném světě, kdy závisíme na tom, co připraví Krišna, který všem poskytuje věci skrze Svou hmotnou energii.

Duchovní život je ale jiný. V duchovním životě si můžete být jisti. V hmotném životě si nejste nikdy jisti. Nikdy si nemůžete být v hmotném životě ničím jisti, ale v duchovním životě si ve skutečnosti jisti být můžete. Výsledek je zaručen, je to jisté.

Pokud se zapojíte do oddané služby, přijde úspěch. „Etavaj janma-saphalyam,“ pokud chceme dovést svůj život k úspěchu, „dehinām iha dehiṣu,“ (CC Adi 9.42zatímco jsme nyní v tomto těle, použijme ho ke službě Krišnovi. Pak jistě přijde úspěch. Toto je pokyn písem.

Kadamba Kánana Svámí, 20. března 2014, Melbourne, Austrálie, Šrímad Bhágavatam 2.7.52

Přeložil Madhu Pandit dása

pondělí 10. října 2016

Plánování

Naším záměrem je být upevněný a neměli bychom dovolit překážkám, aby nás trvale blokovaly. Musíme nějak nalézt způsob, jak naplnit náš význam, kterým je zpívat alespoň šestnáct kol denně a následovat čtyři regulativní principy. To je naše prvotní odříkání - zpívat každý den šestnáct kol a následovat principy.

Ale my potřebujeme také podporu. Není to jen věcí správného rámečku v mysli. Je to také věcí příznivých okolností, takže se to stane uskutečnitelné a proveditelné. Musíme ochraňovat naše kola. Musíme odstranit z našich životů ostatní nechtěné věci a poté se zaměřit na naši japu, jinak se to prostě samo nestane. Nemůžeme jen přemýšlet: „No, tak uvidíme, jak daleko se dnes dostanu,“ protože pak je zde dobrá šance, že to nebude fungovat. Takže zpívání šestnácti kol denně je o tom, abychom si uspořádali věci tak, aby se dalo šestnáct kol zpívat. Takové plánování je ve skutečnosti velice důležité!

Není to jen o náladě a pocitech absorbování se do zpívání. To vše přijde později. Jestliže nejsou okolnosti příznivé, jak byste se mohli absorbovat. Nejdříve je třeba věci dobře uspořádat, až poté přijde na řadu druhá fáze: „Jak se absorbovat?“ Já jsem zjistil, že jedna věc, která mi pomáhá, je trošku před zpíváním číst. Není to tak, že bychom měli být ihned po probuzení připraveni v náladě: „Dobře, ať už jsou ta kola za mnou! Jsem vzhůru, tak ať je mám rychle za sebou a nezaseknu se v nich.“

To je jeden způsob zpívání, ale jiný způsob je, kdy řekneme: „Dobře, budu nejdříve pět nebo deset minut číst.“ A čtu do té doby, než nenarazím na něco zajímavého, co mě zaujme. A až pak začnu zpívat. A to mi dodá nějakou sílu, jak se dostat do správné nálady. Pak se ta nálada ve zpívání projeví. Takto existují různé podněty. Álambham je zde - podnět v duchovním životě, který nám pomáhá probouzet naši přitažlivost ke Krišnovi.

Kadamba Kánana Svámí, 29. dubna 2014, Radhadesh, Belgie, ŠB 6.4.49-50

Přeložil Madhu Pandit dása

Původní článek v angličtině na kksblog.com

sobota 8. října 2016

Zkoušky v duchovním životě

V našich životech budeme procházet testy. Není to „možná přijde nějaký test“! BUDEME TESTOVÁNI, a to je povahou duchovní služby. Šrímad Bhágavatam je určen k tomu, aby nás vedl v tom, jak jednat v těžkých situacích, když musíme čelit ostrému jednání od nadřízených.

Co když s vámi jednala nějaká autorita v určité instituci špatně? I tak to není důvodem pro opuštění vědomí Krišny! Toto je velice časté ospravedlňování, kterého se mnozí chopili, aby dali oprávnění své mysli k návratu do hmotného světa. „Co jsem mohl dělat? Nikdo mi nerozuměl a nechovali se ke mně dobře! A já jsem jen duše, jejíž záměry jsou dobré, ale byl jsem nepochopen a jako výsledek se ke mně nechovali dobře, a tak jsem nyní zde – oběť okolností!“ Ne, jsi oběť své mysli! A samozřejmě mysl je sídlem smyslů, a proto jsi oběť smyslů.

Mysl neustále hledá záchranný východ. „Musí existovat nějaký způsob, jak se z toho dostat – tohle je prostě příliš světlé! No opravdu, je to příliš vážné, strašně moc! Potřebuji trochu svobody. Celý život jen se čtyřmi regulativními principy a Hare Krišna! Ó, prosím, dej nám více svobody!“

Ale my to nemůžeme dělat, protože to neodpovídá transcendentálnímu poznání. Cesta ven není možná, protože s transcendentálním poznáním se nedá hádat. Ale kdyby zde přesto byla cesta, cesta ven, jaká lepší cesta ven by to mohla být, než obvinit někoho jiného: „Není to má chyba, že jsem poklesl – bylo se mnou špatně zacházeno, jsem oběť!“

Ano, věř tomu, pokud chceš, ale není to moc přesvědčivé. Možná tím můžeš obalamutit svou mysl, ale já si nemyslím, že tím můžeš ošálit kohokoliv jiného. Chápeme, co se stalo. Nižší kvality přírody tě přemohly a ty jsi našel výmluvu pro to, abys je podpořil!

My sami nejsme v žádném případě velice silní, nemáme velkou sílu charakteru, a proto musíme číst Šrímad Bhágavatam a naslouchat mu znovu a znovu tak, abychom mohli meditovat o tom, jak správně jednat v životních testech. Nemusíme spontánně vědět, jak jednat správně, a proto je lepší jednat rozvážně a meditovat o tom, abychom si to mohli připomenout, až přijdou takové zkoušky. „Dobře. Vzpomínám si, co by mělo být tím správným jednáním!“ A po dlouhotrvající meditaci můžeme náležitě jednat i ve zkouškách, jaké přijdou. Ten, kdo je dlouhodobě hluboce přemýšlivý, kdo četl znovu a znovu Šrímad Bhágavatam, i přestože uvnitř nemusí být úplně čistý, může jednat vhodně.

Kadamba Kánana Svámí, 14. prosince 2015, Mayapur, Indie, ŠB 6.17.36-37   

Přeložil Madhu Pandit dása

Původní článek v angličtině na kksblog.com


čtvrtek 6. října 2016

Kvality

Duchovní život je možné získat v jakémkoliv stavu mysli. Jestliže je semínko bhakti obdrženo když jsme ve stavu nevědomosti, když probíhají nechtěné činnosti, pak tyto ostatní „rostlinky“ udusí „rostlinku oddanosti“. Dokonce i v kvalitě vášně přetrvávají rozrušující okolnosti. Díky své sobeckosti se stáváme necitlivými; zneužíváme svět, ostatní živé bytosti a tak dále..
A takto to probíhá na světě denně!

Šílenství je výsledkem nekontrolovaných smyslů, kdy se zaplétáme do věcí, které nám nepřináší štěstí, protože hledíme pouze na krátkodobé štěstí. Někdy slavní lidé zničí celý svůj život jedním hloupým činem, který jim přinese pouze krátkodobé štěstí. Musíme být opatrní na to, po čem toužíme – možná bude nejlepší nehonit se tolik za bohatstvím. To, co nám stačí k živobytí, je ve skutečnosti dost. Mnohokrát bezohledně jednáme a pak litujeme... litujeme... litujeme...

Bhagavad-gítá je tou knihou, která organizuje náš život. Kapitola 17 v Bhagavad-gítě hovoří o třech kvalitách hmotné přírody a tyto kvality se projevují v mnoha směrech. Kvalita dobra dělá duchovní život jednodušším. Mnoho z nás zde tyto věci neslyší poprvé a mnoho z nás může učinit změnu, ale UDRŽET si ji je ta těžší část.

Kadamba Kánana Svámí, 11. září 2016, Durban JAR, poznámky Nimáje z lekce na nedělní hostině

Přeložil Madhu Pandit dás

Původní článek v angličtině na kksblog.com

pondělí 3. října 2016

Démon uvnitř

Je pravdou, že uvnitř nás existuje zvíře. To zvíře, které schováváme. To zvíře, které žije za světeckým výrazem našich tváří. To je zvíře je tam a je díky milosti Šríly Prabhupády spoutáno regulativními principy, ale i tak se chce utrhnout. To zvíře uvnitř něj nebo ní se chce osvobodit a čeká na příležitost!

Toto téma mám rád. Našel jsem ho někde v časopise, kde jej zmínila nějaká spisovatelka. Měla balíček speciálních brambůrků a opravdu po nich v mysli prahla už dlouhou dobu a jen čekala na příležitost, aby se do nich už pustila a nacpala si jimi celou pusu. A tak když nebyl nikdo kolem, zaútočila na ně, roztrhla pytlík a začala se jimi cpát.... a v tu chvíli někdo přišel!

Můžeme to lehce přeložit na mangala arati sladkosti. Znáte to, když vás někdo vyhmátne ve chvíli, kdy si ty sladkosti tajně cpete do pusy. Na chviličku se necháte strhnout těmi chtivými touhami tím, že vezmete útočiště u Krišnova prasádam. A to je dobré - brát útočiště v prasádam, ale i tak se cítíte rozrušeni, když jste nachytáni s plnou pusou, a tak se snažíte nenápadně vše spolknout, jako kdyby nikdo nevěděl, co děláte, i když to dělá každý!

Snažím se poukázat na ten bod, že jsme opravdu kombinací kvalit přírody, a tak je jisté, že uvnitř nás budou tyto tlaky smyslů a my je kontrolujeme dobrým chováním. Říkáme správná slova: “Skvělé.. nektar... štěstí.“ Tato slova jsou v našem žargonu, používáme je. Oblékáme se určitým způsobem. Jsme experti na předvádění lepšího obrazu nás samotných ostatním, ale vnitřně to stále vře – je tam stále sopka. Je tam stále tolik vlivů, které nás táhnou do různých směrů. A proto v nás je stále trochu Kamsy, stále je tam trošku Pútany, stále je v nás trochu těchto démonských bytostí.

ŠB 10.2.21, 4. února 2016 Bhaktivédanta Manor, UK

Přeložil Madhu Pandit dás

sobota 1. října 2016

Vrindávan je můj domov!


Kdykoli přijdu do tohoto Krišna Balarám mandiru, cítím vzrušení, protože přicházím domů. Jako včera mi matka Daiva Šakti řekla: "Vítej doma!" A já jsem řekl: "Ano, Vrindávan je můj domov." Ona na to: "Ano, protože ses tady narodil." 
Je to pravda - svůj duchovní život jsem začal tady ve Vrindávanu. Ale ať už je to jakkoli, když přijedu navštívit toto město, je to úžasné, protože ve Vrindávanu je Krišna tolik přítomen! Prakticky všude cítíte, jako kdyby tu byl jen před pár minutami, možná, že jen zašel někam za roh. Krišna je ve Vrindávanu tak blízko. Takže to je jistě úžasné. 
(3.listopadu 2013, Vrindávan)
Přepis v angličtině najdete zde.