Duchovní život byl výzvou v každém věku, dokonce i v satja
juze! Přestože satja juga nabízela velice pěkné a příznivé podmínky.
Nebylo třeba pracovat, obilí rostlo přirozeně, všude bylo ovoce. Vše, co bylo zapotřebí, byla meditace, ale musela být vykonávána velice dlouhou dobu, to byla
ta potíž. Nyní se vše musí stihnout rychle, s okamžitými výsledky. V satja
juze se ale vše muselo vykonávat velice dlouho. A tím tam byla ta příležitost
odchýlit se – mysl. A také se to stávalo.
Duchovní život ve všech dobách byl a bude výzvou. Vždy bude
existovat ten osobní prvek boje v duchovním životě. Šríla Prabhupáda ho
nazval „bojem s májou“ a vždy to bude boj s májou, protože
mája nás bude stále zkoušet. Nejen v tomto věku, kdy je život
těžký, ale ve všech věcích. Proto si nemůžeme myslet, že speciálně nyní je to
velice obtížné! Nyní je obtížné praktikovat duchovní život, ale dříve to
bylo mnohem snazší. To je chybné argumentování, které přehlíží základní povahu
duchovního života, kterou je, že vyžaduje odevzdání se.
Odevzdání se je nutné! To je Krišnův požadavek:
nāhaṁ prakāśaḥ sarvasya
yoga-māyā-samāvṛtaḥ
mūḍho 'yaṁ nābhijānāti l
oko mām ajam avyayam
Nikdy se nevyjevuji hlupákům a neinteligentním jedincům.
Pro ně jsem zahalen svou vnitřní energií, a proto nevědí, že jsem nezrozený a
Mé existence neubývá.
To je princip, který se aplikuje nejen nyní, ale je platný
stále – Krišna se zahaluje.
Toto není přednáška, kde bych se snažil publikum nějak bičovat.
Někdo by mohl mou prezentaci špatně pochopit a myslet si, že se snažím publikum
pokořit a říci: „Bojujte… no tak pojďte, udělejte to!“
Ne, tak to není. Říkám, že je to na vás. Je to jen a jen na vás. Pokud to chcete udělat. Pokud to nechcete udělat, pak to
nedělejte. Pokud chcete zpívat Hare Krišna, zpívejte! Pokud zpívat Hare Krišna
nechcete, pak spěte nebo se snažte užívat si smyslů - jak chcete. Protože
nakonec je to vaše volba. Vědomí Krišny je volba. Máme volbu, je to
na nás. Nikdo nemůže být donucen. Nemůžeme k tomu lidi donutit, to není možné…
Chvíli můžeme dělat velice striktní program a být velmi striktní – kontrolovat, zda každý vstává, ujistit se, že každý zpívá,
dohlédnout, že všichni dělají všechny věci správným způsobem, ale poté… stejně si
budou dělat, co chtějí, protože dříve
nebo později bude každý následovat své touhy. Takže je to o volbě. Proto říkám,
že ze své strany na vás netlačím, ale ukazuji vám příležitost. Ano. Je to
příležitost! Příležitost, která zde nyní je.
A je to stejné i pro mě, protože kdo mě může do něčeho
tlačit!? Nevím. Vše, co mohu říci, je, že musím zpívat každý den šestnáct kol.
Nemusí to být velký počet, ale na některé dny to mnoho je. Dnes jsem stihl
zatím jen čtyři, tak pozdě. To je špatné. Někdy mám takový pěkný program - zpívat
šestnáct kol ještě před mangala árati, to jsou dobré časy. Vždy
říkám, že šestnáct kol před mangala árati jsou ta nejlepší. Šestnáct
kol před daršanem jsou druhá nejlepší. Šestnáct kol před setměním jsou
třetí nejlepší. A šestnáct kol po setmění… těžké.. uff! Kola pozdě v noci jsou
ta, která musíte zpívat. To jsou ta kola, která nechcete zpívat. Dnes se
budu snažit dokončit svá kola před setměním, raději dříve než později!
Kadamba Kánana svámí, 23. září 2014, Durban, JAR, Šrímad
Bhágavatam 1.10.4
Původní článek z kksblog.com přeložil Madhu Pandit dás
Žádné komentáře:
Okomentovat