Omezit se na Krišnu = najít neomezené

Někdo mi řekl: „Už nezpívám.“ Řekl jsem: „Proč?“ Odpověď byla: „Ach, prostě se mi nechce.“ Má odpověď byla, řekl jsem: „Je jedno, jestli se ti chce nebo ne, jenom zpívej, aby ses očistil.“

Takže tahle osoba... nebylo to, že jen mysl byla nepřítel. Pokud mysl říká nechce se mi, stala se nepřítelem. Ale nejen že se nepřítelem stala mysl, i inteligence se narušila. Protože jinak i když se nám nechce, zpíváme, abychom se očistili. Pak je inteligence silná. Ale pokud skutečně přestaneme zpívat, znamená to, že nejen že je mysl nepřítelem, ale inteligence je taky znehodnocená.

Protože jsme neslyšeli, tak jsme neslyšeli. „Ach ne, ne, já jsem naslouchal a zpíval jak o život.“ Jo, ale potom tak či onak jsme udržovali naše hmotné připoutanosti, což znamená že jsme stále investovali do naší materiální inteligence: Taky trošku světské hudby na mp3 přehrávači. Někdy trochu karmí filmu. „Jenom na internetu, bratr všechno stahuje z internetu, tak mi je dává. Myslím, že některé filmy jsou velice pěkné a mohou se použít ve službě Krišnovi,“ říká mysl. Proč se s tím zatěžovat? Není potřeba. Není potřeba vědět o Spidermanovi a Supermanovi, my máme Hanumana! To stačí, aby nás to plně uspokojilo. Takže bychom se neměli bát omezit se na Krišnu a myslet si, že pak možná něco propásneme. Ne, pokud se omezíme na Krišnu, pak najdeme neomezené.

Původní článek v angličtině je zde.

Krišna nám dá více, než o čem sníme

Jestliže jednoduše zpíváme v náladě Krišnova služebníka: Krišna je celý můj život, všechna má energie je jen pro Jeho oslavování a cokoliv dělám, dělám jen kvůli Němu. Pokud někdo takto tráví celý život, Krišna ho zahrne milostí. Prabhupáda dal příklad, že Krišna má deset rukou. Pokud se snažíte držet svých hmotných připoutaností, jak Ho můžete zastavit!? Máte je v jedné ruce a druhou se je snažíte před Ním bránit, ale on má deset rukou.  Je kolem vás, nad vámi, všude, a sebere vám je okamžitě!

Takže cokoliv od nás Krišna chce vzít, neexistuje nic, co bychom s tím mohli udělat. Tak to nechme odejít! Poté, když necháme odejít všechna naše falešná vlastnictví, falešnou pýchu, falešné naděje, naše malé nicotné věci, které jsou pro nás tak moc důležité, jestliže to vše necháme odejít, potom ano, Krišna má deset rukou. Potom nám Krišna začne svýma deseti rukama dávat a dá nám více, než můžeme udržet! Krišna nám dá více, než o čem sníme!

Kadamba Kánana Svámí, 27. ledna 2013, Rádhadéš, Belgie, lekce z Radhadesh Mellows

Původní článek v angličtině zde.

Síla Jeho pohledu

Když Pán Čaitanja pohlédne na tento hmotný vesmír, vše se změní. Náhle celá nepříznivost věku kali zmizí. Šríla Prabhodananda Sarasvatí Thákur zmínil v Čaitanja Čaritámritě: „Kde je nyní vliv kaliho? Kde jsou všichni ti hříšní lidé? Kam se jen poděli? Je zde někdo, kdo unikl vlivu hnutí Pána Čaitanji?“

A tak to je! Jen úsměv pohledu Pána Čaitanji vše změní, a my jsme si mysleli, že jsme to byli my! Celou dobu jsme si mysleli, že to byla naše zbožnost. Mysleli jsme si, že jsme přirození oddaní, že i jako děti jsme se neustále modlili. Ano, ale co ta druhá strana, když jsme se nemodlili?

Ten zájem o duchovní život, náhle probuzený v tomto věku temnoty, ve věku materialismu, je jednoduše jen díky úsměvnému pohledu Pána Čaitanji.

Kadamba Kánana Svámí, 26. února 2013, Vrindávan, Indie, CC seminář, část 1

Původní článek v angličtině zde.

Služba má přednost

Viděli jsme, že lidé někdy diskutují svarúpu Šríly Prabhupády - jaká asi může být; a někteří navrhovali sakhya-rásu (přátelství s Krišnou). Dokonce o tom mluvily i některé publikace. Ať už je to jakkoli, já se do těchto debat nepouštím - ale někdy se uvádí jako součást důkazů to, že Šríla Prabhupád dal Božstva Krišna-Balarám jako hlavní Božstva na oltář ve Vrindávanu. Nicméně když studujeme Čaitanya Čaritámritu a čteme ve významech o instalaci Krišny a Balaráma ve Vrindávanu, tak Šríla Prabhupáda říká, že instaloval Krišnu a Balaráma především proto, že se neliší od Gaura-Nitái. V dnešním významu říká Šríla Prabhupáda to samé; v zásadě opakuje Narrotama dáse Thákura. nitāi-pada bine bhāi, rādhā-kṛṣṇa pāite nāi - bez lotosových nohou Pána Nityánandy nemůžeme dostáhnout Rádhy a Krišny.

Takže jdeme skrze Krišnu a Balaráma, skrze Pána Čaitanyu a Pána Nityánandu, a potom nám může být odhalen Vrindávan.

Co je jinak podstatou? Podívejte, co se stane, když vstoupíme do zábav Rádhy a Krišny a zjistíme, že jsou velice inspirující. Zde jsou velmi krásné popisy úžasných příběhů - Krišna malující delfíny na ňadra gópích - wow, delfíni! Je to tak nějak velmi poutavé pro mysl, ale zároveň když takové vyprávění slyší osvobozená duše, někdo, kdo má lásku ke Krišnovi, stačí to k uspokojení srdce. Jenže když někdo takovou lásku k Bohu nemá, tyto popisy mohou být velice poutavé, pěkné, vzrušující a my chceme slyšet víc, abychom uspokojili svou zvědavost. Ale nebude to dostatečné k upoutání výhradně srdce a jiné touhy stále zůstanou. A potom člověk bude chtít své vlastní zábavy v tomto světě s opačným pohlavím. Jinými slovy - není to dostatečné.

Takže prvořadá je služba Pánu Čaitanyovi. Je vysvětleno, že ve vztahu s Krišnou existuje pět rás (manželská, rodičovská, přátelská, služebnická a neutrální), ale ve vztahu s Pánem Čaitanyou je jen jedna, vztah dasya, služebnický postoj. Je to proto, že Pán Čaitanya jedná jako duchovní učitel a ve vztahu k duchovnímu učiteli je jedině služebnický postoj, nic jiného. Takže stejným způsobem ve vztahu se Šrí Čaitanyou Maháprabhuem máme dasyu, jen služebnický postoj. A službou Čaitanyovi Maháprabhuovi, přijetím Jeho mise šíření milosti a zaměstnáváním každého v oddané službě člověk začne být pohroužený.

Čaitanya Čaritámrita Ádi-líla 8.31, 10. května 2014, Bhaktivédanta Manor, Anglie

Původní text v angličtině zde.

Krize

Krize! Říká se, že přichází. Slýchávám to už roky. V roce 2000 to byl „problém tisíciletí“, známý také jako Y2K, a všechny počítače měly splasknout. Někteří se zakopali na farmách s obrovskou zásobou obilí pro přežití, přesvědčeni, že moderní svět jak ho známe přestane existovat 31. prosince 1999. Toho času jsem byl v Sydney v Austrálii s Indradyumnou Mahárájem a skupinou oddaných v kírtanu na vnější straně ‚rave party‘.
Doufal jsem, že přestane fungovat elektřina, možná se zastaví nepříčetné šílenství tohoto světa, a mimochodem jsem měl v kapse baterku. Jaké zklamání, když se nic nestalo a život pokračoval běžným nudným směrem. Musím říci, že jsem unaven prorokovanými ‚konci světa‘ a když někdo začne o konci Mayského kalendáře v roce 2012, potom myslím, že to bude ještě trvat dlouho, než s nimi Maya skončí.

Nyní je znovu konec světa blízko, říkají věštci. Tentokrát je to ekonomická krize a veselé je to, že to vypadá skutečně. Svět sedí na penězích a čeká, co přijde. Co mám dělat? Najít někde farmu?

Ne tak docela, pro mě krize nezačala rokem 2000, ani celkem nedávno pádem Wall street; skutečná krize začala dávno, před dávnou dobou, když jsme poprvé přišli do hmotného světa, chyceni do koloběhu rození a smrti. Řešení se nezměnilo, je to stále čistá oddaná služba, zejména zpívání Svatého Jména. Zásoba naší práce jako kazatelů vědomí Krišny se den za dnem zvyšuje. Válka, hladomor, zemětřesení, tsunami, pád dolaru, globální oteplování, AIDS, tornádo a smrt v rodině přivádí lidi na kolena.
Myslím, že nás čekají dobré časy.

Deník duchovní cesty 24
Jeho Svatost Kadamba Kánana Svámí, 17. března 2009

Původní článek v angličtině je zde.

Touží být oddaní!

Lidé prahnou po tom být oddaní. Včera ráno jsem se procházel a byla tam taková jedna osoba, která přišla a postavila se naproti mně. Na ulici bylo plno lidí a tenhle člověk byl ode mě 15 centimetrů tváří v tvář. Opravdu pronikavě a hluboce se na mě podíval. Viděl jsem, že ten člověk chce být oddaný, protože mě ve skutečnosti zkoušel. Byl ztracený a hledal odpovědi. "Má odpověď? Ví?" Takových lidí je venku spousta - kteří se na nás dívají, kteří říkají Hare Krišna a sepnou ruce, kteří jen pozorují a myslí si: "Vědí? Mají odpovědi?" O tom není pochyb! Je mnoho lidí, které je možné přesvědčit. A knihy je přivedou. Takže tak můžeme pokračovat.

Amsterdam, srpen 2012

Extáze Pána Čaitanji

Vzpomínáme, jak Pán Čaitanja navštívil Vrindávan. Už po cestě se stal tisíckrát extatičtějším, a když dosáhl Vrindávanu, stal se milionkrát extatičtějším. A když už do Vrindávanu vstoupil, začal tam objímat každý strom, jako by to byl jeho dlouho ztracený přítel. A když přišel k Jamuně, okamžitě do ní skočil a nevyšel ven! Až jeho služebník ho vytáhl.

Jeho služebník přemýšlel: "Bude lépe, když ho vytáhnu dříve, než se utopí." Myslím tím, Pán Čaitanja se topil! Co dělat? Co je za problém s topením?

Za nic na světě by neopustil Jamunu. Být v Jamuně... je snad na světě nějaká vyšší dokonalost? A tak tam zůstal. Všechna ostatní logika byla druhotná, a proto dokonce i přežití bylo druhotné.

No, každopádně ho jeho služebník vytáhl a nakonec ho vzal do Vrindávanu.

Takové nadšení! Jen se vykoupat v Jamuně, která byla požehnána Krišnou, která má černou barvu díky Krišnově doteku a která je naplněna prachem z Jeho lotosových nohou.

Kadamba Kánana Svámí, 26. února 2013, Vrindávan, Indie, Čaitanja Čaritámrita seminář 1

Původní článek v angličtině zde.

Oceňování oddaných

Otázka: Jak si můžeme vždy vážit společnosti oddaných? Někdy to ocenění ztratíme, tak jak můžeme zůstat vždy ve správném rozpoložení?

Tím, že si vždy budeme myslet, že si oddaných dost nevážíme a že v našem docenění máme nedostatky. Jakmile si začneme myslet, "Ano, já oceňuji oddané." Tak tehdy si myslím, že jdeme špatným směrem. Ale když si myslíme: "Já oddané neoceňuji dostatečně." Tak pak můžeme zůstat trochu víc ve střehu. Nicméně je to jen teoretická odpověď, protože já si oddaných dostatečně nevážím a to je problém. Pokud si oddaných dostatečně nevážíme, pak budeme napraveni. Přál bych si, abych vám mohl říct, že můj duchovní život byl prostě ideální, že byl překrásný od prvního dne a vše bylo prostě dokonalé a že jsem vždy oddané velmi oceňoval. Pravda je ta, že to tak neb
ylo a jsem znovu a znovu očišťován, ať už řízením Krišny, nebo mi pošle nějakou společnost přesně ve správný čas. Krišna tu je, aby se o nás staral, a to je naše záchrana. Musíme oceňovat, že vaišnavy neoceňujeme dostatečně, to nám pomůže, a co se týče toho zbytku, ve kterém pokulháváme - jen chvíli počkejte a Krišna už to zařídí - někdy sladce a někdy tvrdě jako blesk! Tak či onak, oceňovat oddané je klíčové. Zásluhy bychom měli připisovat oddaným a ne nám.

(Melbourne, Austrálie, 29. září 2013, ŠB 2.2.36)

Odkaz na přepis v angličtině je zde.

Nrsimhadév - zosobnění laskavosti

Pán Nrsimhadév je zosobněním laskavosti. Je zejména projevením Pána měkkého srdce. Proč se stal tak bouřlivě rozzuřeným? Z Jeho hluboké náklonnosti pro Prahláda... Z hluboké náklonnosti pro Jeho oddaného. Ve skutečnosti je Jeho hněv pouze vnější, ale ta opravdová věc je Jeho hluboká láska. Pro mě je to důležitý bod v mém vztahu k Nrsimhadévovi - to, že se zjevil kvůli jemnosti srdce.

Přednáška, 20. prosince 2010, Kapské Město, JAR

Původní text v angličtině zde.

Číst by měl každý!

Neměli bychom před Božstvy projevovat hněv, neměli bychom před Božstvy plakat nebo si s sebou přinášet svá světská trápení. Když člověk pláče slzami extáze, to je pak jiná. Čaitanya Maháprabhu plakával litry slz před Pánem Jagannáthem, ale my bychom ke Krišnovi neměli přinášet své světské zármutky, neměli bychom to dělat. Je to podle pāñcarātrikī - pravidel, jež očišťují naše chování. Znamená to, že se máme učit jednat podle dharmy.

Tohle je velmi velký krok; veliký závazek. Je to o povinnosti a o naší touze. Můžeme to zvládnout, když si to přejeme. Můžeme to dělat, když řekneme: "Budu si přát, abych se změnil." A kvůli nevědomosti po tom netoužíme. Z důvodu nevědomosti se pořád honíme za pošetilými přáními; stále se pachtíme za hmotným požitkem a uspokojením smyslů. Je to kvůli nevědomosti. Proto potřebujeme kultivovat transcendentální poznání a důkladně číst. Každý by měl číst! Někdy za mnou někdo přijde a říká: "Ach, já jsem nikdy nečetl." To nevadí, teď čti.

Vzpomeňte si, jak Šrí Čaitanya Maháprabhu oslavoval bráhmanu, jenž byl negramotný a nemohl číst, ale přijal pokyn svého duchovního učitele, seděl tam každý den a svědomitě četl, i když neuměl přečíst ani písmeno! Lidé se smáli, ale Šrí Čaitanya Maháprabhu viděl, že pláče, a zeptal se ho: "Proč pláčeš?" On odvětil: "Pláču, když vidím tuto kresbu; obrázek Krišny coby vozataje Arjuny, Svého oddaného. Jak se Nejvyšší Pán stává vozatajem Svého oddaného, služebníkem Svého oddaného, to mě rozpláče!" A Pán Čaitanya řekl: "Ty jsi největším znalcem Gíty."

Šrímad Bhágavatam 1.7.34, 16. dubna 2014, Durban JAR

Původní text v angličtině zde.

Žádná ztráta v oddané službě

Někdy jsou zde zkoušky a my jimi neprojdeme. To znamená, že jsme neudělali své domácí úkoly. Když jste před testem nedělali domácí úkoly, můžete selhat i přesto, že je ve vašich schopnostech jej zvládnout. Takto můžeme u některých zkoušek selhat.

Když máme prostředky a když pečlivě přijímáme útočiště u procesu vědomí Krišny, u zkoušky neselžeme. Pokud však nejsme pečliví, jsme nepozorní a náležitě nepřijímáme útočiště procesu oddané služby, možná u testů neuspějeme a možná budeme cítit, že tolik zkoušek je na nás příliš!

Jakmile se začnete věnovat procesu oddané služby - i když v oddané službě selžete nebo i když poklesnete nebo se odchýlíte od procesu, není třeba žádného vykoupení nebo pokání; vše, co musíte udělat, je ihned znovu přijmout tento proces a okamžitě jste znovu na cestě. Není zde žádná ztráta!

Přednáška, 2005

Původní text v angličtině zde.

Krmení našich tužeb

Šríla Prabhupáda řekl, že svůj pokrok můžeme změřit podle toho, jak se oprošťujeme od materiálních tužeb. Desátý přestupek, co se týče zpívání svatého jména, je udržovat hmotné touhy. Mít materiální touhy je jedna věc, ale neměli bychom je živit. Pokud si je vydržujeme a krmíme je jako domácího mazlíčka, zvětší se a ztloustnou jako nějaký škaredý tlustý malý pes.

Takže my nekrmíme své materiální touhy a ony potom velmi rychle odejdou. Pokud se chcete zbavit nezvaného hosta, nekrmte ho a on hodně rychle odejde. Problém tedy není velké množství hmotných tužeb, ale jejich krmení.

Přednáška, Šrímad Bhágavatam 5.9.3, 25. prosince 2013, Mayapur, Indie

Původní text v angličtině zde.

Uniknout iluzi

Tolika způsoby májá (iluzorní energie) proniká do našich životů. Májá je všude. Říkají, že májá je čarodějnice. Pro muže přijímá podobu ženy a pro ženy zase muže. Takto má májá pouze jediný cíl, kterým je spoutat živé bytosti. Jsou použity různé řetězy; řetězy chamtivosti, řetězy hněvu... Ale nejsilnější řetěz ze všech je známý jako mayy āyuṅktām anugraham (Šrímad Bhágavatam 3.14.11), řetěz sexu! To je nejsilnější zbraň máji, protože nás nutí myslet si, že hmotný svět je místem, kde si užíváme.

Přednáška, 16. července 2012, Modra, Slovensko

Původní text v angličtině zde.

Náš nejlepší přítel

Prabhupáda říkal: "Jak se mi přihodil tento zázrak? Jsem starý muž, jsem starý muž. Jsem cizinec. Přišel jsem do Ameriky a neměl žádné peníze..."

Starý muž, cizinec, žádné peníze. Kdo ho bude poslouchat? Nikoho nebude zajímat. Říkal: "Jak se mi přihodil tenhle zázrak?"

Díky milosti gurua a Gaurangy! Když je guru potěšen, je pak potěšen Krišna a On potom bude konat; Krišna to vše učiní možným. Pak je možné učinit cokoliv. Prabhupáda byl tak úspěšný a stal se tak slavným, ale nikdy žádnou slávu nepřijímal jako svou vlastní.

Vždy ukazoval na Krišnu nebo svého duchovního učitele. "Pokud na mně uvidíte nějaké dobré vlastnosti, pak vězte, že to jsou dobré vlastnosti mého duchovního mistra." Říkal: "Stejně jako měsíc, který ve skutečnosti sám o sobě nevydává žádnou záři. Pouze odráží záři Slunce. Stejně tak, pokud na mně vidíte nějakou dobrou vlastnost, vězte, že je to pouhý odraz kvality mého duchovního učitele." Takto si Prabhupáda nepřipisuje žádnou slávu. Kdepak, Prabhupáda ukazoval jen na Krišnu.

Říkal: "Krišna je váš nejlepší přítel."

"Ach, Prabhupádo, vy jste náš nejlepší přítel," prohlašovali oddaní.

"Ne, ne. Já vás mohu zklamat, ale Krišna nikdy. Krišna nikdy, protože On je všemohoucí. Může udělat absolutně cokoli a vše. On je váš nejlepší přítel, já mohu zklamat."

Takže takto Prabhupáda ukazoval Krišnu jako naše útočiště, našeho přítele. Vždy dávat Krišnu do středu.

Večerní přednáška, 12. prosince 2013, Midrand, JAR

Původní text v angličtině zde.

Nebuďte tvrdohlaví

Duchovní život je takový - vždy je tu ještě vyšší standard a vždy je tu další úroveň realizace. To je důvod, proč před duchovním učitelem vždy zůstáváme hlupáky. Tamál Krišna Mahárádž před Šrílou Prabhupádou řekl: "Ano, jsem pouhý hlupák." A Prabhupáda řekl: "Je to velmi dobré, dokud si tohle myslíš, protože pak ti mohu dávat pokyny. Ale jakmile si myslíš, že jsi inteligentní, pak tě nemohu vést."

Vztah s duchovním učitelem je ten nejobtížnější, protože je tu osoba, jež má v našem životě stupeň autority, jaký nikdy neměli dokonce ani naši rodiče! Myslím tím, že když jste malé dítě, rodiče mají veškerou autoritu, do určité chvíle. Můžete brečet a protestovat, ale pak, když už můžete mluvit, můžete říct: "NE!" Můžete začít na všechno říkat "NE," což je dobře známý postoj, kterým projde každé dítě a mnozí z nás se z něj ani nikdy nedostanou. Co se dá dělat, je to velmi silné...

A pak se najednou zapojíte do hnutí Hare Krišna, je tu duchovní učitel, a teď musíte přestat říkat "NE!" Existují důmyslnější způsoby, jak říkat "NE!" Jeden je: "Já nesouhlasím." Nebo ještě lépe: "Jeho argumenty nedávají smysl!"

Ale Bhaktisiddhanta o tomto mluvil a říkal, že světská logika se zde nedá použít. Když mluví duchovní učitel, na začátku si myslíme, že to, co říká, nedává smysl. Ale pokud člověk naslouchá s podřízeným postojem, potom to časem začne více dávat smysl, a jednoho dne to bude dávat úplný smysl!

Šrímad Bhágavatam 10.39.39, 30. března 2014, Kapské Město, JAR

Původní text v angličtině zde.