středa 21. března 2018

Přátelské hnutí

ISKCON musí být velmi přátelské hnutí. Velmi vstřícné hnutí, které je připraveno dát všem šanci, připraveno nehledat na ostatních chyby. Nehledat na ostatních chyby je těžké. Můžeme někoho přistihnout při lži a říci: "On je lhář! Hanba! Musíme tuto osobu zavrhnout!" No, lhali jsme někdy? Nikdy, opravdu nikdy? To je lež! Takže ano, dokonce i když někoho přistihneme, jak lže, neznamená to, že má ta osoba nějakou slabost. Neznamená to, že můžeme říci: "Tenhle člověk je na odpis! S takovými lidmi nechci nic mít!" Protože potom nemůžeme nic mít ani se sebou samým. Všichni jsme pokleslí. Všichni jsme tady jen milostí velkých oddaných a milostí Pána Krišny. Pak ale - jak můžeme někoho opravovat?
Čánakja Pandit zmínil, že nemůžete nikoho opravovat, aniž byste byli v nadřízené pozici vůči té osobě. A i když v takové pozici jste, nemůžete je opravovat, pokud s nimi nemáte srdečné přátelství. Pokud nejste starší a nemáte srdečné přátelství, pak je neopravujete. Místo toho jdete za někým, kdo takový vztah má, a řeknete: "Tohle se děje. Nevím co dělat, ale pokud myslíš, že by se něco mělo podniknout...jen chci, abys to věděl." To je vše!
Není to tak, že chodíme okolo: "To opravdu není správné, prabhudží. To není náš standard...to je velký přestupek!" Tímto bychom pouze vytvořili hnutí, jehož nechce být nikdo dlouho součástí. Pokud je v pořádku každému vynadat, pak v takovém hnutí nemůžeme žít delší dobu.
Potřebujeme hnutí, jež je založeno na hlubokém přátelství a hlubokém ocenění. nepotřebujeme internátní školu. Jestli vytvoříme hnutí, které je jako internát, kde se každý na každého dívá jako: "Prabhudží, děláš to správně? To patří tamhle!" Pak si člověk může začít myslet: "Chci utéct, chci se osvobodit. Chci odejít."
V takovém prostředí se z nás stanou rozpolcené osobnosti. Máme nějakou masku a tou jsou všechna vnější pravidla, regulace a standardy. A za zataženými závěsy vyjde na povrch skutečné já. Ne, to nechceme. Chceme velice zralé hnutí. Hnutí s hlubokým přátelstvím mezi všemi. Potom si vzájemně pomáháme a uvědomujeme si: "Dnes pomohu já tobě a zítra pomůžeš ty mně."
(Kadamba Kánana Svámí, 18. října 2017, Melbourne, Austrálie, Šrímad Bhágavatam 4.3.17)
Odkaz na přepis v angličtině je zde.

Žádné komentáře:

Okomentovat